Dobrý boj jsem bojoval, běh dokončil, víru zachoval, říká svatý Pavel. Náš běh, druhý běh tábora radosti zítřkem - 25. 7. 2020 – také skončí. Zítra se už jen rozloučíme a rozjedeme k našim nejmilejším. Kromě krásných vzpomínek na skvělý program, dobře prožité mše a drsné kondičky, nám zůstane především skvělý pocit z dobře vykonané práce a prohloubené vztahy mezi námi. Radost nikdy nebyl obyčejný tábor a my, vedoucí i táborníci, jsme na to hrdí. V rámci ideje a 14 dní jsme budovali vzájemnou důvěru, toleranci a porozumění. Jestli tento článek čtete jako rodiče nebo příbuzní táborníků, doufám, že nám dáte zapravdu, že snad žádné dítě z tábora neodjelo z Dvojky stejné, jako když přijelo. Abychom ale nesmlsli všechnu smetanu, přiznáváme značný kus práce Pánu Bohu, i dětem samotným, bez nichž by na Radosti žádná radost nebyla.
Dnešek je tím vším zvláštně melancholický. Všechno se najednou děje naposledy, okamžiky přibývají na důležitosti přímo úměrně zbývajícímu času. Většina z nás své smíšené pocity hrdinně přiznává a doufá, že Dvojka 2021 bude přinejmenším tak skvělá, jako ta letošní.
Šíříme radostné zprávy o tom, že Dvojka posledním nástupem nekončí. Že jsou tu setkání během roku, brigády, ples a další akce, ale hlavně, že Duch Dvojky zůstane vrytý ve vzpomínkách každého z nás. Tragikomické, že?
Nic není dokonalé a neradi bychom vzbuzovali pocit, že tak to tady bylo. Nebylo. Vás teď proto, jak dobře tušíte, prosíme o modlitbu.
Stará Dvojka 2020 umřela, ať žije Dvojka 2021!
Vaše unavené, ale vděčné vedení