Jitřenka začala nástupem v 15. hodin. Autobus s dětmi z Brna přijel pěkně včas a část dětí zas přivezli rodiče, ze všech částí naší země. Takže Rubikon už byl překročen a odpočítávání spuštěno. Myslete, prosíme, na nás, nejen až si budete dávat v klidu kávu nebo půjdete spát před půlnocí.
Osmdesátka dětí je ubytovaná (nevěřili byste, jak dramaticky se může podoba stanu proměnit mezi vybalením do komínků a večerkou o 5 hodin později), „přefiltrovaná“ u zdravotnice, seznámená s areálem a vystavená prvním náporům samostatnosti. Tuto masu jsme rozdělili do osmi družin, což je něco, co by vás mohlo zajímat: složení družin je zřejmé z fotografií v galerii. Prosíme, až budete psát dopisy, do adresy připište příslušnou variantu z Kaspiani, Edmundové, Eustácové, Driniani, Lordi, Rípčípové, Bernové, Lucinky. A k tomu třeba i „zazdívku“ dítěte, pokud už nějakou na táboře dostalo. Někteří z příbuzných a známých již určitě začali psát dopisy. To je dobrý přístup, neboť není nic neutěšenějšího, než táborník bez dopisu. Cení se ne jen kvalita, ale i kvantita. Takže do toho!
Nebudeme se bavit o počasí, je to čudná věc a slušný člověk… hledá jiná témata k hovoru. Na Jitřním poutníku jsme připraveni na všechno. I když teda na Jitřním poutníku nejsme, to až s nedělním programem. Ano, po experimentálním ročníku 2018 se vracíme zas k osvědčené celotáborové hře Narnie III. Už nám ji otevřela nějaká scéna při večerním posezení, už není cesty zpět, budeme zas na moři, nejprve plavčíky, později možná táborníky.
JOHOHO.
P.S.: Máme po první poradě vedení, velmi technické a bezpečnostní. Poradě, která zároveň byla celkem zajímavou přehlídkou našeho věkově různorodého kolektivu vedení. Stále jsme nemohli přijít na správný příměr, co jsme to vlastně za partu ve věku od 12 po 60+. Ti nejlepší z mladých vedoucích a dorostu a zas ti osvědčení věkem a zkušenostmi. Pak to pojmenoval Álí: výběr z hroznů a pozdní sběr, včetně archivních kousků. Tak snad to bude pěkné.
