Naše první ráno na táboře bylo krásně slunečné, radostně jsme vyběhli ze stanů na louku, rozcvičili se a utíkali do tůňky. Prohlídky stanů naštěstí dopadly dobře, nikde se neválela žádná zapomenutá ponožka z druhého běhu. Poté jsme se spořádaně odebraly k jídelním stolům. Nedělní snídaně jsou na Americe slavnostnější než v pracovní dny, měli jsme medulku (medovou pomazánku) a kakao. Na ranním nástupu jsme se poprvé setkali s hrdiny letošní celotáborové hry. Scénkou jsme se přenesli do Československa roku 1938, kdy se židovská dívka Ráchel trápila rostoucí nenávistí vůči Židům. Spolu s jejím kamarádem Hansem přemýšleli, jak ulehčit všem utlačovaným židovským dětem. Protože nevíme, co nás na naší cestě může čekat, rozhodli jsme se, že prokážeme a utužíme naše schopnosti a znalosti při plnění táborového kritéria. Úkoly byli různorodé, proto jsme se ani chvilku nenudili. Naše výsledky nám vedoucí zapisovali do zápisníků, které jsme dostali při nástupu. V pozdním odpoledni nás čekala naše první kondička. I když byla náročná, všichni jsme ji zvládli a za odměnu jsme si užili osvěžující sprchu a večerní volno. Před večeří jsme ještě zvládli oslavit nedělní bohoslužbu.
Na večerním nástupu nám Ráchel a Hans vyprávěli o cizí zemi, ve které bychom se mohli mít lépe. Společně s nimi jsme se ve večerní hře seznámili s touto zemí (Velkou Británií) a dokonce se nám podařilo získat její mapu. Naše cesta může začít…
Vaše Veverky
