A byl večer a bylo jitro, den čtvrtý

Po tradičních ranních rituálech jako je rozhýbání těla cvikem, osvěžení deštíkem (nepleťte si s deštníkem) a skokem do přírodní či umělé vodní nádrže jsme se posilnili a seběhli se na nástup. Tam jsme se dozvěděli zajímavé heslo dne: „Aby bylo jasno, v noci bude tma“.

     V tu chvíli jsme ještě netušili, co to přesně znamená, ale o tom až později. Jedinou nápovědou byla krátká scénka Honzíka s Peťulililinkou, ve které oba žasli, že vidí jeden druhého. On zjistil, že ona je takhle ve dne velice krásná a ona mu zase s údivem řekla, že je docela borec.

     O dopolední program pro děti se postaraly tety Markéta a Peťa. Děti si ve dvou skupinkách povídaly a hrály hry inspirované výrokem Pána Ježíše: „Já jsem světlo světa“ a poznávaly Sluníčko a světlo kolem nás zase trošku jinak, než doposud. Všem se to moc líbilo a čas rychle uběhl.

     Potom přišla dlouho očekávaná chvíle  a sice velkolepé „Matinée“. Některé děti se draly k mikrofonu, aby se mohly podělit o svoje precizně naučené písničky a básničky, jiným zase tréma z početného publika trošku svazovala nožičky a přivírala pusinky, ale o to větší potom sklidily ovace. Maminky na matiné často zastávaly roli „souffleur“, nebo-li nápovědy (po slovensky šepkárky). Zaznamenali jsme i hromadná vystoupení ve stylu „muzikantská rodina“, nechyběly anekdoty a dokonce ani hudební hádanky. Na závěr nás všechny rozvlnilo pěvecké kvarteto ve složení: sestry Holíkovy, Honza a Nik. Svou písní přenesli nás jako nic až do Hotelu Ritz. A že se jim to moc povedlo, bylo znát po celý zbytek dne, neboť si táborníci (velcí i malí) pobrukovali podmanivou melodii právě z tohoto songu.

     Přestože po celý den byla obloha zatažená a poprchávalo, odpoledne už jsme měli jasno co pro nás konkrétně znamená heslo dne. Hospodin stvořil Slunce, Měsíc, hvězdy a proto i my jsme se pustili do tvoření vesmíru s mnoha hvězdami, hvězdokupami, planetami, oběžnicemi všeho druhu a kometami (dokonce se tu  tam objevila i nějaká vesmírná loď nebo mimozemšťan). Díky počasí se také děti dočkaly projekce dobrodružné pohádky, ve které mezi oblíbené hlášky rozhodně patří tato: „Děcka, s váma je prča… proto se vám taky říká Prčata J“.

    A protože i tento den „Stvoření  a tvoření“ se nachýlil, děti zamířily do postýlek a my starší jsme se přes večerní chvály a bohoslužbu promodlili až do noci. A byla opravdu tma…

tatínek Pavel