Z vychladlých spacáků do horké tůňky

…aneb jak vypadá tábor 2018… „Je to nějaký lehký!“, ozývá se  většinou předtím, než děti zkusí chodit s chůdami. Trénujeme jak fyzičku, tak taky naše chytré hlavičky a všichni se tváří spokojeně.

 Ráno by se zdálo jako každé jiné, kdyby nebylo faktu, že před oběma náměstíčky jsou už od jara pokácené stromy, a tak se dětem nakukujícím ze stanů lehce hádalo, kdy zazvoní zvoneček. Dneska byl speciální den. Dneska je neděle, a proto by se nic nemělo dělat, ale dělalo! Čekalo nás po delikatesní vánočce s kakaem a po krásné mši i kritérko. Na zazvonění se družinky rozběhly po různých stanovištích. Čekaly na nás náročné úkoly, které prověřily nejen fyzické schopnosti, ale i vědomosti, například plazení se v Dračí sluji, překonání indiánského žebříku, zdolávání zákeřného Cimbuří, znalosti víry, zdravověda atd. Sluníčko nám pěkně svítilo, ale zase ne tak moc, aby na nás útočily nálety otravných vos. Prvotní nadšení neopadává. Bůh ví, za jak dlouho se přiženou unavení vedoucí a černé mraky, ale teď ještě není potřeba předbíhat. Tábor se šine melancholickým tempem. Jsme rozmazlováni výbornými jídly od našich nejmilejších tet a strejdy kuchařů a je potřeba říct, že si opravdu nemáme na co stěžovat. K večeru jsme si ještě všichni díky dalším hrám lépe seznámili a byli jsme rádi, že jsme si po zábavném, ale náročném dni mohli zase odpočinout.

 

Vedoucí Marta