Vzpomínka na 2. běh: Patrně příšerně přehnaný příspěvek od milých tet kuchařek

U závěrečného ohně 2. běhu jsme si poslechli báseň od našich milých tet z prostředí kuchyně...

Poslechněte si patrně příšerně přehnaný příspěvek:

Peťulka papal polívčičku, potajmu poodlil pod pokličku. Překvapení Píďa praví: poslyš, Peťko, proč pohrdáš plnohodnotným pokrmem? Prosím, pořád polykám plavající pórek, petržel, pažitku. Píďa pohladí Peťu po papulce, pak pohrozí: přece pěkně papej, potvůrko. Pošeptá: potom přijde přátelské poplácání po prdýlce. Pětka přikývne, poslušně papá.

Pohoda., Planý poplach., Přijely potraviny.

Porucha:

Polámaný přístroj, pomůcka, problém? Povoláme Pavlíka. Pavlíku, pomoz, prosím. Pochopil. První pohled povídá: pravděpodobně pojistky. Poodběhne, přesným pohybem pohotově příslušnou pojistku připojí. Pašák! Polibek. Podle předpokladu pečící program před polednem pokračuje. Pavlík? Pojem! Partou prázdninového pobytu. Přitluče padající polici, pomáhá přenášet pórky, povymění přeplněné popelnice, poklidí, pomůže, přichystá, pohlídá, půjde – poradí – poslouží, přinese, pohledá, podělá, poumývá pošlapané parkety, polyká prach při prašné práci. Pokecá, pobaví plantážníky. Pořád pilně pracuje. Paráda! Pochvala!

Poslední pozdrav:

Pijte plný pohár, plivejte pecky, papejte polívku, piště příbuzným, přátelům. Pokorně poslouchejte přírodu, pěstujte pořádek, potírejte pokožku preparátem proti piákům, plaťte penzijní připojištění, plňte platební příkazy. Pěkné počasí, podařené prázdniny přeje

                                                                                              přirozeně půvabný personál pro přípravu pokrmů.