Když jsem se balila na Ameriku, řekla mi máma, ať si vezmu dvoje tenisky po sestrách. Vypadaly v pohodě, ale nikdo netušil, že se začnou rozpadat. No, možná to někdo tušil, ale já ne. Proto jsem si je sbalila. První den na táboře byl super, dostala jsem luxusní družinku a ještě lepší rádkyni. Když byl čas na kondičku, oblékla jsem si sportovní oblečení a jedny z mých „tenisek“. Začaly jsme rozcvičkou, a potom jsme se vrhli na švihadla. Ale tenisky protestovaly tak, že se začala odlepovat podrážka. Když se podrážky odlepily do půlky, dala jsem si ty druhé a šla hrát přehazku. Tenisky vydržely pět minut, ale víc ne. Tak mi moje sestra půjčila svoje o pár čísel větší boty (naštěstí měla dvoje tenisky). Přehazka nakonec skončila 1:1, ale za to můžou určitě boty. Jinak bychom vyhrály. Od té doby říkám, že za vše můžou moje boty.
Káťa Sýkorová (Lasičky)
