Stezka odvahy se mi líbila, ale nebylo to strašidelné. Tábor, tedy těch pár dní, se mi líbí, i když se mi stýská, tak se mi asi nebude chtít odjet. První den začalo vybalování, a poznávali jsme nové kamarády, a taky jsme byli rozděleni do skupin. Druhý den už byla normální rozcvička a šli jsme do studánky. Byla studená a mně se do ní nechtělo. Všichni už byli ve vodě a já stojím a stojím. Všichni už jdou z vody a já stojím a stojím. Všichni už běží nahoru a já vlézám do vody, je studená. A já ne a ne se ponořit. Potom jdu s vedoucí a pořád ne a ne se ponořit, potom jsem slíbila, že zítra už se potopím. Třetí den už jsme byly na půldenním výletě, kde bylo hodně maxi borůvek. Byly jsme unavené a bolely nás nohy.
Karolína Lněníčková z Lišek
