V pátek, pokud je slušné počasí, bývá pokladovka (pokud teda není ve čtvrtek). Tentokrát to počasí bylo, tak jsme se rozhodli, že do toho jdem. Ovšem nebylo zbytí, protože posádku Jitřního poutníka zachvátila krize, někteří i velmi ošlehaní námořníci odmítli plout dál na východ, hanba!, takže děti musely prokázat, že zastanou jejich roli. Všechno šlo výborně, první a jediné dešťové kapky přišly na konci čtení po obědě, a byly jen tak početné, aby aktivovaly vedoucí k uklízení spacáků a ručníků. Vznikla tak zajímavá společenská hra „najdi svoje věci v cizím stanu/garáži/jiném cizím stanu/v sobotu“. To make some friends, neboť i na konci tábora se ještě najdou děti, které neznají svoje sousedy!
Odpoledne bylo fajn, ale za řeč především stojí výborné buchtičky s krémem. Takové se podaří jednou za pět let! Skvělá strava od kuchařek Marcely, Stáni a Hanky je silně návyková. Pro ilustraci, jejich čočku si některé děti přidávaly dvakrát.
Co ještě nám bude chybět? Falešný zpěv hymny na nástupu (každý nechť zpytuje své svědomí). Mimochodem, některé děti považují hymnu za „tu naši táborovou písničku“. Dětské hlášky, které vás odzbrojí („Prosíme za všechny zemřelé, aby jim dal Pán Bůh pokoj.“ -- „Co to na stožáru visí za vlajku?“: [Visela ta vatikánská, protože při pokladovce se trénovalo vytahování.] „To bude asi Vatikán?“ „Co to je? No počkat, není to ten běh v lese?“) Vedoucovské hlášky („Nejkratší Broučkova ukolébavka: když odpálíš prstem brouka, co přistál na noty.“). Funkce a role (budiči, vodiči, sprchovači), harmonogramy (vždy pouze orientační, což nesnižuje jejich význam), služby, scénky. Skvělé děti, které nás sem přivedly a vynahradily svou energií a odezvou všechno úsilí, které jsme vynaložili. Co nám chybět nebude? „Dárky Aslanovy“, tedy různé diskrétní nehody, ztráty a nálezy, maličkosti, které nás zaměstnávaly. Budíčky za pět hodin. Celty, které jsou nepromokavé jen na papíře.
V pátek jsou naše pocity smíšené. Víme, že stejně jako Lucinka a Edmund se už někteří do své srdcové země nepodíváme. Anebo až za dlouhý čas. Není ale naší věcí znát, co přinese budoucnost, jak nám připomíná Aslan.
Ajaxovi třikrát aleluja, johoho, ahooooj!
