Jak už bylo psáno v posledním článku, rádci a podrádci se vydali za dobrodružstvím už včera a tak tu v noci nebyli. Přespali "pod širákem" a ráno se vydali opět na cestu. Měli nejnáročnější a nejdelší trasu.
Zbytek zůstal v táboře. Dnes ráno bylo vše potřeba provést velmi rychle, aby se vše stihlo. Na nástupu jsme se dozvěděli poslední informace a podle věku jsme se rozdělili do dvou skupin. Nejmladší a střední. Dostali jsme svačiny na cestu a vyšli jsme. Po cestě někdo držel žízeň. Část cesty nás dopravil i vlak nebo autobus. Byla možnost se zastavit po cestě i v obchodě. Najednou jsme uviděli Králíky a byla před námi dlouhá cesta alejí stromů do kopce, která nás měla dovést až ke kostelu. Sil stále ubývalo, našlapali jsme několik kilometrů, ale nakonec se nám podařilo dojít. Nahoře jsme počkali na skupinu středních táborníků, kteří ještě šlapali. Koupili jsme si nějaké suvenýry, křížky nebo řetízky. Zde se konala i mše, která nebyla ráno. Protože je rok milosrdenství, měli jsme obrovskou příležitost projít bránou milosrdenství. Otec Lola nás před ní zastavil, něco nám o tom řekl a prošli jsme jí. Před námi byl nádherný oltář. Sedli jsme si do lavic a poslouchali chvíli varhany. Začala mše, byli zde i nějací místní. Lola nám posvětil, co jsme si nakoupili. Zazpívali jsme si na závěr píseň "Blahoslavení", kterou jsme se za ten tábor naučili. Po mši jsme vyšli ven a znovu se chvíli kochali nádhernou přírodou a rozhledem kolem, viděli jsme například svah a stezku v oblacích na Dolní Moravě. Cestou zpět jsme viděli mnoho bunkrů. Protože jsme věděli, že už to nestihneme v táboře, pomodlili jsme se cestou růženec. Část cesty nás vezl autobus.
Právě jsme došli do tábora. Stále ale jedna skupina chybí. Počkáme na ni s večeří. Po večeři jdeme na nástup. Už je tma, je trochu zpoždění. Všichni už se asi vidí ve spacáku, o to těžší bude splnit bdění, zkoušku únavy. Tak jak to dopadne? Usne někdo?
Praktikantka Kristýna
Fotogalerie jedenáctého dne
