Místo: Samota Amerika
Na vlnách podivna. Kdo nezažil, nepochopí. Přežití nemusí nutně znamenat výhru.
Improvizované jarní setkání v nejasném termínu 16.-18.3.2018
Setkání vede: Secret information
Jarní Improvizované setkání v duchu loňské .....éry. Nic není zaručeno, nic není nachystáno, nikdo není připraven, vše se zdá být jaksi podivné ... A přece oheň v šerém rohu místnosti plane a kolem něj se tísní řada postav s žhnoucím srdcem k místu i času... Kdo pochopí, neváhá .... Kdo zaváhá ....
Pro koho je setkání určeno:
Pouze pro osoby s ohněm v duši a fyzicky nezlomné.
Program:
Být či nebýt?
Vezměte s sebou:
Toť otázka. Kdo nebude vybaven, nebude ani připraven. A kdo není připraven, než se naděje, stojí jen opodál ...
Doprava na setkání:
n/a - viz indície níže nebo 731 740 448, 721 354 850)
Cena setkání:
Vykoupeno zlatem a zalito potem...
Přihlášení na ...... :
Počet míst (XX) striktně omezen! Finito!
Tě.... se na vás! ... Opravdu ? ... Kdo? ... Co? ... Děti, děti... !
On the Stonelist were hacked : Pustbird1, Foxman2, MadPet3, BroukMarty4, Thomysterium5, AndyOndy6, ChickinMan7, SmilingInk8, HiTerkas9, TalkBirdX, MagicGirlX1, ElektroHeadX3, ScoutyAnyX4, LubiLibaX5, LubiKlarisX6, JaMadKubX7, RockyMartX8, CrazyKodlX9, CatchMartXx, CatchBetXX, Shark XX1, BirdManXX2, AnchesXX3, HonchesXX4, MatchesX2 - Finito!
Co dodat?
Poslední indície:
Měsíc nesvítí, cesty zarostly houštím a trny.
Mlžný opar činí již tak temnou noc ještě tajemnější.
Hluboké temné lesy střeží hrobové ticho všude vůkol.
Uprostřed těch lesů, na malé louce mezi kameny,
sedí několik schoulených postav kolem plápolajícího ohně.
…
„Nepřijdou. A pokud ano, nebudou mít dost sil k přežití“,
pravil nejstarší z nich hlubokým hlasem opírající se o pahýl ze stoletého buku.
„Možná to dokážou. … Když budou pozorně naslouchat“,
po chvíli odvětil další přísedící u ohně.
Ostatní se pak postupně přidávali s rostoucí nadějí v jejich hlasech:
„Jestli se ale sejdou. Kdo ví. Prý někdy uprostřed mezi čtvrtou a kulí na Mainstation.“
„Povede je Shark. Snad to dá, vedl prý taky grupu na přelomu roku. Snad se s ním spojí.“
„Ostatní se snad mají potkat těsně před klekáním o dvacáté v klášterní vsi nad řekou.“
„Jenže musí být všichni pohromadě, než se vydají na cestu. Pokud půjde někdo sám, nenajde cíl!“
„Mám obavy o jejich vybavení. Musí být dobře připraveni! Cestou už nebude čas se upravit nebo vybavit…“
„Jenže kdo je poučí, aby si vážili svého života a nebrali si zbytečnosti? Mám obavy, aby nepromarnili svou šanci!“
„Věřme jim! Budeme je podporovat svými dary. Třeba to dokážou a překvapí nás, i sebe sama! Naděje je velký dar!“
„Co je nejdůležitější? Teplo? Být sytý? Být v bezpečí? Zachovat si zdraví? Zůstat při zdravém rozumu když ostatní zešíleli?“
„Bez tepla to nejde, zmrzli by. Poradím jim jak přežít mrazivou noc i v tenkém spacáku. Musí být ale vybaveni. Bude to můj dar, moje rada.“
„Bez jídla to také nejde. Umřeli by hlady. Pomohu jim. Musí mít ale čím jíst a čím pít. Musí být ale aspoň něčím vybaveni. Bude to můj dar, moje rada.“
„Všude číhá nebezpečí. Zlí lidé, divoká zvěř, špatná cesta, mohl bych ještě dlouze hovořit. Pomohu jim. Musí být ale aspoň něčím vybaveni. Bude to můj dar, moje rada.“
„Zdraví nenahradíš. Kdo o ně přijde, pak teprve pochopí. Je potřeba se chránit a pomáhat potřebným. Pomohu jim. Musí být ale aspoň něčím vybaveni. Bude to můj dar, moje rada.“
„Bez zdravého rozumu se vše, o čem mluvíte, stává bezcenným. Přežije, kdo najde smysl života a dokáže jej obhájit. Pomohu jim. Musí být ale aspoň něčím vybaveni. Bude to můj dar, moje rada.“
…
Po chvíli ticha, přerušovaném jen praskajícím ohněm, promluvil opět do temné noci plné tmavých stínů pomalu onen hluboký hlas:
„ To zní jako naděje. … Spojíme naše osudy s jejich životy. … Bude záležet jen na nich, zda se dokážou řídit našimi radami a nabízenou pomocí. Pokud přežijí, rozhoří se náš oheň v jejich srdcích a my najdeme své následovníky. Bude to nová naděje pro zhýralé a marnivé lidstvo. … Děkuji bratři! … Nuž pojďme se připravit!“
