Úspěšně jsme odstartovali 2. běh 2020

"Na cestu s námi vyjdi, Pane."

 V sobotu jsme úspěšně zahájili 2. běh tábora Radost 2020. Přes veškerá koronavirová opatření jsme se zde mohli zase po roce sejít a jsme za to moc vděční. Po příchodu dětí na tábor rádcové netrpělivě vyhlíželi členy své družinky a seznamovali se. Navázali jsme tam, kde jsme loni skončili a opět jsme se dlouze vítali s přicházejícími kamarády a zabydlovali ve svých stanech, když v tom zazněl známý signál na slavnostní nástup. Vytáhli jsme vlajky, zazpívali jsme úvodní píseň Zelené údolí, pro vydařený tábor jsme zvolali 3x „Aleluja!“ a v závěru nástupu nám o. Lola udělil požehnání. Protože bylo večer už chladno, z nástupových triček jsme se v rychlosti převlekli do teplého oblečení a sešli jsme se v našem krásném venkovním kostele na mši svatou. Z kuchyně už se linula vůně večeře. První večer na táboře bývá zvykem zahajovací táborový oheň v Jerichu, ale protože nám počasí úplně nepřálo a všude bylo mokro po dešti, využili jsme zbylý čas ke stmelování jednotlivých družin a ke zopakování táborového řádu, aby nám tu spolu bylo dobře. Po setmění jsme natěšeni na následující dny ulehli do svých vyhřátých spacáků.

 Není větší radosti než zahájit druhý den rozcvičkou a během do tůňky! Vyčistit pravý zub, levý zub a rychle na úklid stanu. Není čas ztrácet čas.  Na nástupu nám první scénka vedoucích odhalila něco z letošní celotáborové hry. Zatím nemůžeme vyzradit víc, abychom 3. běh nepřipravili o překvapení, každopádně vypadá to zajímavě. Každá družina dostala od svých rádců táborové zápisníky, jejichž vzhled a obsah nám taky něco přiblížil. Po nedělní mši jsme se začali připravovat na náročné úkoly související s ideou a plnili jsme táborové kritérium. Měřili jsme naše sportovní dovednosti s ostatními nebo sami se sebou. Překonávali jsme nejen své tělesné schopnosti (šplh na tyč, Dračí sluj, lezecká stěna), ale měli jsme i možnost si vyzkoušet, co všechno víme z oblasti víry a Boha v úkolech s duchovní tematikou. Vyzkoušeli jsme si se svou družinou postavit stan, na jiném stanovišti jsme si zase například zopakovali, jak se máme zachovat v krizových situacích na nočních hlídkách. Odpoledne jsme ještě chvíli pokračovali v dalším sbírání trofejí, ale po chvíli začalo pršet. Jak se říká: „Správný táborník si deště nevšímá.“ Déšť však sílil a houstnul, tak jsme to ukončili a sešli jsme se na zpívání táborových písní v Saloonu. Po krátkém odpočinku jsme si užili první kondičku, kde se zaručeně zahřál každý, komu byla předtím zima. Večerní volno. Duchovní program. Den jsme zakončili tematickou hrou, kde jsme luštili šifry. Unavení, ale spokojení! Dobrou noc.

 

Kristýna (vedení)