Přes tuto vnější komplikaci se máme dobře. Tábor se rozjíždí, poháněn energií dětí a zkušenostmi a odhodláním vedoucích.
Jaké je počasí? Z toho mraku nezaprší, povídá Matěj. Nemusí pršet, jen když kape, odpovídám já. Bylo by jistě lepší, kdybychom spolu hovořili slovy Písma. Ale citovat klasiky šetří čas, když jste právě v poklusu na odpolední program. Měli jsme pravdu oba. Tedy v tu chvíli. Jinak trochu zapršelo asi dvakrát během dne a vždy jsme byli schovaní. I jinak se máme dobře. Zdravotní stav dobrý, spokojenost s programem dobrá. Boj se smutkem několik dětí svádí, ale zatím se to dá.
Pondělní dopoledne jsme trávili po družinách, odpoledne byl minivýlet (rozuměj vycházka). Slibovaný romadůr byl také. Vyžádala si ho ranní scénka zaměřená na zdůrazňování principů udržování pořádku ve stanech. K tomu bylo zapotřebí míti také tchoře, tak proto. Ale některé děti jsou z domova zjevně znalé i vyšší gastronomie a fintu s romadúrem odhalily. Odpoledne se na scéně našeho programu poprvé objevil zlořádný kmen Komančů, kteří vůbec nepracují a jen kradou. Dokonce zajali dva z našich indiánů, kteří byli na výzvědách. (Když se to na scénce stalo v přímém přenosu, děti na to reagovaly nekolegiálními slovy „my jsme vám to říkali“. Kdo je tohle učí?)
Letos nejsou vosy. Jsou jen slimáci a žáby. Nemůžete holt mít všechno.
Pár hlášek pro vaše obveselení:
- Wapi ve 23 h na hlídce zaznamená hlavičku dítěte koukajícího ze stanu. „Jak to, že nespíš?“ ptá se. „My máme spát?“ ptá se chlapec. Když mu Wapi pověděl, že ano, hlavička zmizela a chlapec už nevylezl. Je to zjevně o komunikaci.
- Komančové se fakt chytli. Družina Hopiů si do nich dosadila všechny turisty, které by byla bývala na výletě potkala. Takto před nimi jako před Komanči utíkali do lesa. A tím i snižovala korona-riziko. Dokonce tam prý byl i Komančo-pes.
- Konečně dorazil i otec Hardy. Zapadl, jako by neuplynul ten rok od minulé Jitřenky. Sloužil nám v podvečer mši svatou. Jeho mírný způsob mluvy působí, že na něj některé děti spontánně reagují při jeho promluvě. Ne vždy jsou tyto vsuvky k věci. Hardy se ale nenechal vyvést z konceptu a se slovy „abychom to nezamluvili“ se vrátil ke své hlavní myšlence. Je pěkné, že zatímco běžně jsou zabíhaví spíše řečníci a posluchači si přejí, aby se vrátili k tématu, u nás je to naopak.
- Prosba dítěte při mši svaté: „Aby si rodiče, co na to nemají čas, když mají doma děti, teda teďko doma uklidili, když mohou.“
Na zítřejší večer plánujeme festival indiánské kultury. Možná přijede i dirigent. Jupí.
Howgh.
