Co je s náma dál?

Věřte nevěřte, zatím ještě přežíváme. Plujem a plujem, potopa stále stoupá a v arše je nám příjemně. Dokonce doufáme, že potopa nikdy neskončí.

Potopa? Už tak brzo?

Dnes ráno nás probudily dešťové kapky bubnující na střechy našich obydlí.

Raději jsme šli po rozcvičce jen do kádě, abychom neztráceli čas. Že by už začínala potopa?!

Druhý den je za námi

Dnešek byl ve znamení shánění zvířátek do Noemovy archy. Pojďme proto postupně… Na nástupu nás čekalo netradiční vysílání televize Noe. Netradiční tím, že bylo v živé velikosti na obrazovce obřího televizoru z padesátých let Tesla Mánes.

Neboj se, já budu s tebou

Dnešní heslo na den nás provázelo a povzbuzovalo už od samého rána. Nebáli jsme se ranní rosy ani chladivé tůňky (balónky vylovili, bonbónky za to dostali...)

Rodinky nám začínají

   Už během večera jsme přijížděli se svými dětmi a ti, co přijeli ještě v čas (do takové půl osmé) stihli i první večerní nástup.

Na rozloučenou s prvním během Tábora rodin

Již vše bylo prožito, již vše bylo vyřčeno, smlouvu s Hospodinem jsme uzavřeli my, lid a potomstvo praotce Noema. A naše cesta vede dál z archy a z dosaženého amerického Araratu na pevninu, do našich domovů.

Zážitky čtvrtého dne

Je tu další den... žel téměř poslední. Jako vždy jsme ráno s radostí vyběhli zacvičit si a chutě skočili do tůňky. Sluníčko si ale náhle vzalo dovolenou a začalo pršet.

Třetí den ve znamení tvoření

Když jsme se dnešního rána tradičně probudili, vítala nás tradiční rozcvička s tradičními trpaslíky a dalšími písničkami...

Poezie z prvních dnů

Hned druhého dne našeho tábora jsme měli plnit několik disciplín a úkolů, které nám na oplátku vynesli zvířátka do Noemovi archy. Jedno ze stanovišť bylo u papouška. A co jiného než skládat a opakovat věty. Tak se nás u jednoho pozohýbaného papírko sešlo postupně asi deset a co z postupně skládané básně vzniklo? Čtěte sami...

Neboj se, jsem s Tebou!

To bylo krásné a radostné setkání! Dnešní heslo je: Neboj se, jsem s Tebou!