Bratři misionáři a divoké kmeny
26. 8. 2010Na světě se stávají všelijaké podivné věci. A někdy se nevyhnou ani někomu z nás. Do Krásné země poblíž orlické Ameriky, kterou ti, kdo ji dobře znají nenazvou jinak než Radost, se vydalo z různých míst naší země na jedenáct rodin.
Rodiny 2 nám začaly...
26. 8. 2010Když jsme přijeli na Ameriku, byl nástup. Vytáhli jsme vlajku a tím náš tábor začal.
Vyslancem mým, kdo se může stát...
26. 8. 2010Rodinky že skončily? Ale kdepak! My, milé kmeny a národy jsme se na našem kmenovém shromaždišti – na táboře - společně za těch pár dnů poznaly...
Kuba nám povídá...
25. 8. 2010Ráno začalo jako tradičně rozcvičkou, tentokrát ale za poněkud chladnějšího počasí. Takže kdo byl v tůňce nebo v kádi, ještě dlouho po snídani rozmrzal.
Odpracuj si jídlo!
23. 8. 2010Když si dospělí hrají a děti z toho mají taky užitek aneb jak jsme se dnes řídili heslem: Ten, kdo má hlad, dobře pochopí hladového.
Den hladu či nehladu?
23. 8. 2010Tak se pomalu ukazuje, že ani Afričané ani Indiáni ba ani Eskymáci nejsou v žádném případě špatným „misijním“ materiálem.
Coufapyskové, Vaceyové, Kubeyové, Klokaktusové,..
23. 8. 2010Že jste o kmenech takového jména jakživi neslyšeni? Cha: Jednotlivé rodiny měly pár chvil na to, aby se rozhodly, kterým kmenem, národem, podnárodem budou; jaké bude jejich jméno. U prvního táborového ohně se nám postupně představily.
