Do začátku nového školního roku

Prázdniny končí, začíná nový školní rok.

Den poslední

Poslední rozcvička, poslední tůňka roku 2012. Naposled zaplápolají ve větru vztyčené vlajky a v nás zůstane vzpomínka na prožité chvíle na táboře.

Jak se vrátit zpět na Ameriku?

Prázdniny skončily, ať žijí prázdniny! Taky nechcete věřit, že prázdniny jsou fuč a s kamarády a naším druhým domovem se shledáte až za rok? Taky nemusíte! Přijeďte na první zářijovou brigádu!

Duho, kde tě najít mám?

Tradá. Znějí fanfáry a my vybíháme ze zahřátého pelíšku směr hřiště. Ranní vlhko a ostrý vzduch štípou na kůži. Protáhneme rozespalá těla a běžíme po hrbolaté cestě směr tůňka. Kdo se ponoří, obdrží rybu (né k jídlu, ale pouze do deníčku) a to za to stojí přeci! Potopit, do ručníku a rychle zpátky. Díky, sluníčko, díky za tvoje hřejivé lechtání - aspoň ta zima není tak neúprosná. V táboře nás čekají teplé rohlíky ­+ marmeláda s extra velkými kousky jahod!

Co je s náma dál?

Věřte nevěřte, zatím ještě přežíváme. Plujem a plujem, potopa stále stoupá a v arše je nám příjemně. Dokonce doufáme, že potopa nikdy neskončí.

Potopa? Už tak brzo?

Dnes ráno nás probudily dešťové kapky bubnující na střechy našich obydlí.

Raději jsme šli po rozcvičce jen do kádě, abychom neztráceli čas. Že by už začínala potopa?!

Druhý den je za námi

Dnešek byl ve znamení shánění zvířátek do Noemovy archy. Pojďme proto postupně… Na nástupu nás čekalo netradiční vysílání televize Noe. Netradiční tím, že bylo v živé velikosti na obrazovce obřího televizoru z padesátých let Tesla Mánes.

Neboj se, já budu s tebou

Dnešní heslo na den nás provázelo a povzbuzovalo už od samého rána. Nebáli jsme se ranní rosy ani chladivé tůňky (balónky vylovili, bonbónky za to dostali...)

Rodinky nám začínají

   Už během večera jsme přijížděli se svými dětmi a ti, co přijeli ještě v čas (do takové půl osmé) stihli i první večerní nástup.

Na rozloučenou s prvním během Tábora rodin

Již vše bylo prožito, již vše bylo vyřčeno, smlouvu s Hospodinem jsme uzavřeli my, lid a potomstvo praotce Noema. A naše cesta vede dál z archy a z dosaženého amerického Araratu na pevninu, do našich domovů.