Středa
Prší, prší, jen se leje
mokrý den ku konci spěje
vyhrnuté kalhoty
do bláta a do sloty.
Když otopíš mobil, teta,
že by po něm bylo veta?
Třeba se ti vysuší
dej si sobě za uši.
Jen zachránit tě, nuže,
vzduchotechnika může
(fén).
Co furt vařit, inu?
Dáme jednu čínu.
Dnes vám vaří Fipe
jako profík sype
rozličných pytlíků obsahy
co v komoře byly
chuťové maj dostahy
snad jen kromě chilli.
Veden neomylným hlasem
vrší dílo ananasem.
Mňam!
Tety vzaly pláštěnku
obhlídnout si nástěnku,
čí program ve volné chvíli
po obědě navštívily?
Na akademické půdě
daleko je k nudě!
Podkrovní tam čtení
- nad Jácíčka není!
Čím to asi ... čím to asi ...
čím to asi bude?
Popsat se to nedá:
legrace, až běda.
Tety buchtama se chlubí
nejásal by dentista
s mákem mezi zuby
černý máme huby.
Končí teta (srandista).
Čtvrtek
Když nám skáče elektrika
kuchařka jen potmě říká:
"Řediteli na lodi,
kdopak nám ji nahodí?"
V podpalubí už je mokro
milé děti, milá svorko
ve sklepě je kapku vody,
v holínkách se brodit hodí.
A co bylo k obědu?
Uzený jazyk? Kdepak!
Smažily jsme květák.
V chladnu to chce více píce
přidat litry na polívce
ale jinak žádný nářky
když nezbyde na kuchařky.
Děti běhaj jako frčky,
aby nezmokly jim svršky
a v poledním klidu
máme teda bídu
chceme zas číst Jácíčka ...
Sobota
Včera večer teda
měly tety mínus.
V nadšení a píli
na hru se přihlásily
(zajímavě náhodou
obálkovou metodou),
jak však den se chýlí
po večerce chvíli
a po večerní radě
bylo na snadě:
v obýváku, spíži
oči se jim klíží
noční bděěění
pro ně néééní.
"Co naplat, milá teta,
máme ňáký leta."
Jak se půlnoc blíží
neunesly tíži
tož jsme raději metly
zalézt do svých betlí.
Před začátkem hru jsme vzdaly
a zbaběle roha vzaly.
Slípky šly už dávno spát...
Dnes vše hážem za hlavu
jinou máme zábavu.
Opouštíme korýtka
vyrazme si z kopýtka!
(do slova a do písmene)
Chudák Fipe v poli sám
prý: "Večeři udělám."
Zdlouhavé je jíti pěšky
přistavujem koloběžky.
Na cestách je plno bláta
šlapej koloběžko zlatá!
Jak zastavíš, teta,
je po tobě veta.
Bahýnka je bohatě
vyskakuje na gatě.
Pěkná to byla, teta,
v blátě pirueta!
Zbloudily jsme, panečku,
nějak chytli zpátečku
s kopečka jak sáně
jedem k Zemské bráně.
Do tábora neeee...
Otáčíme statečně
nestojíme zbytečně
až před námi kostelíček
na skleněný klíček
oplateček zmrzlinu
posílám vzkaz, inu:
Viki, přijeď nemohu
hledám vhodnou polohu
v Neratově na rohu.
Jsem tu sama ...
Nechám tetu napospas
a oklikou šlapu zas.
Mým cílem je jedině
Americká kuchyně.
Teta není v táboře
ani ve své komoře,
stále hledá polohu
v Neratově na rohu?
Nedošla ta esemeska
a tak jede večer dneska
Viki pro kuchařku koloběžku.
