Je tu další den... žel téměř poslední. Jako vždy jsme ráno s radostí vyběhli zacvičit si a chutě skočili do tůňky. Sluníčko si ale náhle vzalo dovolenou a začalo pršet.

   "Nejvyšší čas, synci, postavit tu bárku!" pravil Noe. Tatínci se postavili k dílu, aby loď neměla díru a my dostali se do bezpečí... Ženy s dětmi zatím malovaly vlajku. Po vydatném a chutníém obědě nám děti ozdobily zrcadla, bychom se v nich zželi... možná naposledy.

   K Ontárku jsme zamířili a pevnost lodi vyzkoušeli. Přežili jsme skoro "fšeci", jen treperendy měly mokré "věci".

   Po večeři táborák se konal, zpívali jsme, bavili se... a měli se fajn. A tak... Dej nám, Bože, dobrou noc... Taky rodinkám, prosíme tě, Pane náš... taky rodinkám.

maminka Adina