Už je to vlastně 14 dní, co tenhle tábor začal, a obyčejný kos by si řekl, že už by měly být tyhle děti aspoň trošku unavené a nepodávat tak dobré výkony jako na začátku. Ale ono ne!
Byl pátek a všichni běhali z místa na místo a snažili se získat co nejvíc orlích pírek. Vypadalo to, jakoby na poslední chvíli doháněli, co dřív nestihli.
Odpoledne se zase všechno zpomalilo. Děťátka vyrazila na vycházky a zkrátka jen byla spolu. Trošku jsem z toho cítil nostalgickou náladu.
A to všechno vyvrcholilo večer při nástupu. Bylo to takové slavnostní. Postupně vyhlašovali ty, kteří se nejvíc snažili za uplynulých 14 dnů. Skoro mi připadalo, jakoby se tohle všechno chýlilo ke konci, ale to přece nejde, vždyť je to tak bezva ...
Váš trošku nechápající kos Ilja
