Milé ženy,
informace je zapotřebí sdílet, ať si mužští říkají, co chtějí. Ona dvojka se staví, jaký to není svatouškovský běh, ale skutečnost – skutečnost je jiná. Vězměte si třeba tu mladou Aničku ze Včelek. Co byste si mysleli? Krade! Při prohlídce pořádku bylo v jejím batohu nalezeno alespoň deset lžiček – prý je tam zapomněla po výletu k Orlici.
Pche, není o nic lepší než ten mladej Kasal z Čápů. To nevíte? Bude vracet olympijskou medaili! No jasně, diskvalifikace. Zdravotník mu prohlídl ty zápěstní kůstky a je naprosto jistý, že je mu ve skutečnosti 25 let! Takže houby houby zlatá medaile. Patrně fixloval i táborovou přihlášku.
Teda, tohle tomu zdravotníkovi vyšlo, ale jinak to není žádná hitparáda. Nemá ani jednu atestaci! Pak se divte, že má marodku pořád volnou. Už se to o něm ví. Je to zkrátka jen nějakej další zvířecí doktor. Onehdá ho viděli, jak ošetřuje ještěrce nohu.
Ale ani v kuchyni to není slavný! Dejte si pozor na tu novou kuchařku. Chodí kouřit pod denní hlídku. To zas budou polívky… Ještě že teta Íčková občas zaboduje. Jako když nenápadně otočila velkoknížeti Šrolerovi několik slepic.
Ale někomu není ani to dost dobrý. No, mám na mysli tu mladou Jitku z Vlaštovek. Vy to nevíte? No, jsou důkazy, že chroupe škvory. Jo, s cukrem. Ono to suchý děsně špatně klouže do krku.
A slyšela jste, teta, v noci ten povyk u Loubů? Mladá ráno vyhodila Ondřejovi všechny věci před chatku, ať se prý pakuje. No, nic bych za to nedala, že to souvisí s příjezdem Hanze na víkend. Ale pozor, Ondřej se zase oholil. Kdo ví, co v tom ve skutečnosti je…
Ale kde jednomu není dáno, druhému přetéká. To nevíte? Šídlo chodí s Růženou z kuchyně! Však ono nic z toho, co je skrytý, neujde odhalení. To vám povídám, teta.
(Volný přepis dialogu staroslověnských žen ve slavnostní den oslav prvního slavení staroslověnské liturgie v Římě pořídila vedoucí Mariana. „Já, teta, věděla, že z těch řeckejch kluků něco bude. Oni když si dají záležet, tak je jim i rozumět!“)
