Dnešního dne jsme zakončovali naše přípravy na další tažení. Šlo o třetí den, kdy byli rekruti pryč z domova, a jak všichni dobří velitelé vědí, třetí den bývá kritický. Jednotky tehdy začínají pochybovat a začíná se jim stýskat. Nejinak tomu bylo i u nás, ale díky snaze nižších velitelů a díky zajímavému programu se nám podařilo občasné chmury zahnat.
Dopoledne dostali všichni možnost dokončit výcvik, a každý kdo splnil kritérium, což byla většina všech, už není obyčejným rekrutem, nýbrž vojákem.
Odpoledne pak bylo potřeba udělat před naším odchodem z výcvikového tábora ještě kus práce, takže některé družiny šly pracovat do lesa, využili jsme vlhka a spálili spadené chrastí, jiné šly na borůvky, přičemž donesly kromě borůvek i horu hub, a šest družin se utkalo při vzájemných kláních.
Navečer trochu sprchlo, ale my přece nejsme z cukru a déšť nám nedokáže zkazit ani chuť na velké kulaté placky se salámem, sýrem a mnoha kousky zeleniny, kterým Italové říkají la pizza.
Den zakončila velkolepá kulturní akce. Při prvním matiné pod jabloní předvedli naši vojáci, své dovednosti v ovládání hudebních nástrojů a musím uznat, že ačkoli mi tyto schopnosti připadaly zpočátku zbytečné, musím poopravit svůj názor. Zazněla díla hraná na housle, klavír, recitace, ale i třeba také zpěv a mnoho dalšího.
Spát jsme šli relativně brzo, protože výcvik je již víceméně ukončen a zítra se vydáme na dlouhý pochod do Blois, kde je hlavní stan francouzského generálního štábu.
La Hire
