Zápisky velitele - desátý táborový den

Mezi šepotem slavíků slyším na nebi Markétu a podle hlasu té učinlivé řeholní sestry zhasínají líbezné hvězdičky jedna po druhé. - Stránky psané nocí, krví, lazurnou modří a purpurem mi proklouzly mezi prsty a na panenském pergamenu zbyla už jenom jediná zlatá iniciála.

Skončily dny sváteční a vrátila se šeď všedních dnů. I když šeď ... Možná jsou to moc silná slova. Obzvláště pokud si uvědomíte, že činnosti, které jsme dělali dneska, se každý den nedělají.

Dopoledne i odpoledne probíhaly besedy s Jeho Excelencí biskupem Stanislavem Krátkým, na nichž se vždy po polovinách vystřídal celý tábor. Zbytek pak měl buď mezidružinová klání, výpravu na borůvky, nebo práci.

Po celý den nás obtěžoval žlutočerný létající hmyz, kterému říkají místní vosy. Naštěstí nejsou útočné, přesto jejich množství už začalo přesahovat únosnou míru. Náhdou se nám podařilo objevit jejich hnízdo na severní louce a několik odvážných velitelů je šlo za pomocí plamenů zlikvidovat. Snad to pomůže.

Navečer se pak uskutečnila druhá přehlídka dovedností našich vojáků v oblasti kulturní. Její pojetí bylo vskutku monumentální, vždyť trvala necelé dvě hodiny a zazněla díla zpívaná, hraná i recitovaná. Obzvláště závěrečná píseň tria Vlk, Joseph a Káně sklidila bouřlivý potlesk vestoje. Na dnešní večer budeme dlouho vzpomínat.

La Hire