Pro nás by se advent dal chápat i jako výstup na počátku liturgického roku,
jehož prvním vrcholem jsou Vánoce. Víme, že v horách lze proniknout k vrcholku několika způsoby. Pohodlně lanovkou, doslova s rukama v kapsách. Pohled na tyto turisty asi stěží někoho nadchne. Jsou ovšem jiní, odvážnější a náročnější. Ti zvolí delší pěší túru po značkách a často svádějí boj s namáhavým převýšením, s mlhou nebo nepohodou. Na vrcholu jim pak lépe chutná jídlo, rozhled i pocit dosaženého cíle.
Ale pak jsou tu praví horolezci. Zvolí si nejobtížnější stěnu, po které na skobách a lanech, metr po metru a s nasazením všech sil postupují nahoru. Co pak prožijí na vrcholu, je nesrovnatelné s tím, co prožili ti ostatní.
Podobně je tomu i s křesťanským přístupem k adventu. Můžeme dojít k Vánocům lehce a snadno oním vlekem všedních dnů", kdy si jen řekneme: "Tak už zase máme Vánoce ... " Můžeme ale jít i my cestou náročnější, vedeni Církví po stezkách spolehlivě značených a vyšlapaných celými generacemi po dlouhá staletí, cestou plnou krásných výhledů, které denně nabízí Boží Slovo, svátosti, růženec, četba Písma svatého a rozjímáni o něm, roráty, dobré skutky i velmi inspirující adventní tradice.
Při pohledu na světce a jejich heroickou cestu za Kristem můžeme vidět ty, kdo dovedli zpracovat čas svého života tak odpovědně jako horolezec každý metr příkré skalní stěny. V modlitbě, rozjímání, sebekázni a doslova v poctivé lásce k Bohu a bližním máme i my posunovat stále výš hranice svých možností.
Kdo se o toto alespoň snaží, objevuje nové poznání a snad nesdělitelné zkušenosti důvěrnějšího života s Pánem. Pro takové křesťany znamená, že objeví jak vrchol, tak i pod ním hlubinu oné pravé vánoční radosti, která je vždy Božím darem. Během adventu se v přírodním i kalendářním řádu stále ještě prohlubuje noc a zkracuje den. Ale symbol adventního věnce nám ukazuje, že vnitřního světla v adventu postupně přibývá. A to především i v nás samotných, jak se postupnými kroky blížíme den po dni k samotnému zdroji světla.
Nepřeslechněme pozvání proroka k výstupu na vysokou horu. (Iz.40, 1-11)
Záleží ovšem, jaký náročný způsob tohoto "adventního výstupu" si zvolíme. Jen u té lanovky či vleku všedních dnů a konzumního shonu by měl být nápis „Mimo provoz.“ Pokud takto správně nastoupíme do liturgického roku a prožijeme tak všechny neděle i všední dny, budeme pokračovat o Vánocích a dalších období, můžeme se zcela právem nazývat křesťany.
o. Tišek
vložila Petra Holíková
