Když tedy od ranního sychravého počasí zazněl pronikavý zvuk zvonu v bráně, každý věděl, že letos je to naposledy. O to radostněji vybíhaly družiny před stan s pokřikem na rtech, vybíhaly do lesa, cvičily na louce a skákaly do tůňky. V očích každého táborníka se leskla touha po plném prožití každé maličkosti tohoto dne a zároveň smutek, neboť dva týdny krásného táborového života byly u konce. Ani návštěvy ve stanech již nebyly starého rázu. Děti už tolik nedbaly na úklid, na krásné vzezření letních domovů. Tu a tam se povalovalo oblečení připravené k zabalení, boty v taškách už jen čekaly na vložení do kufru a chlapci i děvčata pomalu skládali spacáky do obalu. Nadále trvající zamračené počasí nijak nepřidalo atmosféře tohoto dne. Poslední snídaně následovaná posledním ranním nástupem. Vlajky vystřelily na stožáry za zvuku hymny a srdce dětí letělo s nimi, protože vědělo, že letos již nahoru vytaženy v jejich přitomnosti nebudou. Vyhlášení pořadí družin i jednotlivců už nebylo napínavé, neboť vítězové byli známi už včera večer. Poslední mše svatá. Povzbudivá slova z úst duchovních zněla naposledy do plného kostela. Když byl po svačině vyhlášen čas na balení, všichni věděli, že se již blíží čas odjezdu. Chvíle, kdy budou muset opustit tábor a zůstanou jen vzpomínky. Po obědě všichni očekávali signály svolávající k nástupu. Zazněla závěrečná slova otce Tiška a vedoucího běhu Jirky. Slova krásná, radostná, avšak zároveň teskná. Proběhlo též předání nejvyššího táborového vyznamenání - orlího pera Ušlechtilosti. Závěrečné poděkovaní vedoucím tábora už naznačovalo, že se blíží chvíle loučení. Na začátku tábora se neznali, ale nyní byli přáteli s mnoha zážitky. Za zpěvu písně o krásné zemi si všichni navzájem stiskli ruce k rozloučení a po tvářích stékaly slzy, na nichž bylo cosi neobvyklého. Nebyly to slzy smutku, ale slzy radosti. Věděli totiž, že nic není naposledy, neboť za rok přijedou táborníci znovu. Znovu prožijí nádherný tábor s přáteli na Radosti. To Aleluja!, které jsme hlasitě volali vstříc táboru 2011 zní stále v srdci každého z nás. Tábor skončil, radost však jde dál. Něco krásného právě skončilo, něco nového právě začíná.
Dave - David Pola, vedoucí třetího běhu
