Dnes ráno, když jsme vstali, měli jsme jako obvykle rozcvičku. Když jsme přiběhli z tůňky, tak jsme měli velmi milou prohlídku stanů. Po zatroubení na trubku jsme se všichni začali chystat do kostela, do kterého nás svolal zvon. Při mši jsme měli velký hlad, protože snídaně následovala až po mši. Nakonec jsme to všichni vydrželi a po skončení mše jsme se všichni nahrnuli k jídelním stolům. Snídaně byla moc dobrá, jelikož jsme měli párky s hořčicí a chlebem. Potom se zatroubilo na nástup, na kterém jsme se sešli už ve výletním oblečení a s batůžky. Při nástupu nám Mariana dala ještě pár pokynů, abychom mohli vyrazit. Po cestě z kopce to šlo dobře, horší to bylo do kopce. Nohy se nám pletly do sebe. Cesta byl velice dlouhá a únavná, a jak jsme tak šli, vůbec jsme si nevšimli, že jdeme špatným směrem. Když už jsme dost bloudili, přijel Joy v autě a v tom autě byla naše záchrana. Otevřely se dveře a z auta vyšel Pavlík, všichni byli nadšení, a tak jsme upalovali, až jsme nakonec došli do žamberského aquaparku. Tam jsme se pořádně vyřádili. Jezdili jsme na tobogánech, skákali jsme do vody, ... Najednou pro nás přišel Pavlík a říkal, že už musíme jít na autobus. A tak jsme se vydali zpět do tábora. Cesta už netrvala tak dlouho, už nás nebolely nohy a těšili jsme se na Tiška a na Marianu (v aquaparku už jsme zkoušeli skládat pro ně básničku, kterou jsme jim potom v táboře řekli). A pak hurá do sprchy.
Katka Švejnohová, podrádkyně družiny Včelek
