Dnešní den měl být slavnostní. Táhli jsme na Paříž a očekávalo se slavné vítězství. Dopoledne se proto konaly slavné hry bez hranic. Na pěti stanovištích se vystřídaly všechny družiny, aby se v přátelském duchu poveselily a trochu se odreagovali. Nešlo o žádné soutěžení ani závody. Prostě jen trochu legrace.
Odpoledne došel povolávací rozkaz. Shromáždili jsme se u velitelského stanu, abychom započali slavné tažení na Paříž. Šlo o náročný úkol, únavný především pro nohy. Vojáci museli pochodovat do čtrnácti různých lokací, abychom mohli prorazit anglické pozice až k branám hlavního města. Když se jim podařilo na nějakém stanovišti splnit zadaný úkol, dostali peníze, za které si mohli koupit buď koně nebo doktora, čímž urychlili svůj postup. Žádné družině se sice nepodařilo navštívit všech čtrnáct stanovišť, přesto jsme se k Paříži dostali.
A tady začal počátek zkázy. Opustili nás královské oddíly, protože král nečekaně uzavřel s Angličany a Burgunďany příměří. Ač jsme se při kondičním cvičení snažili sebevíc, nakonec jsme museli utíkat pryč přes les zpět do tábora. Jak to kdysi Johanka prohlásila před učenými pány v Poitiers: „Proč potřebuji k záchraně Francie vojáky? Vojáci bojují a Bůh dává vítězství.“ Když nás vojáci opustili, neměli jsme šanci.
Nevadí, řekli jsme si. K večeru jsme uspořádali malý zpívací ohník, protože nás neopouštěla pevná víra ve vítězství. Po chvíli zpívání ještě předvedli někteří z nás své kulturní dovednosti, slyšeli jsme hudbu, zpěv i recitaci. Už jsme se chystali jít spát, když nás zastihla hrozná zpráva.
Johanka, která nebyla s námi u ohníku, totiž odjela s oddílem mužů někam pryč. Teprve nyní jsme zjistili kam. Jela rychle pomoci Compiégne, k němuž se blížili spojené anglo-burgundské oddíly. Přijela včas, aby mohla zasáhnout do boje, a Francouzi již v kruté řeži málem dosáhli vítězství, když tu někdo mezi vojáky rozšířil poplašnou zprávu o Johančině smrti, ve vojsku nastala panika a dalo se na úprk. Zrovna, když ustupovala i Johanka, dal Compiégneský místodržící zavřít bránu města a zdvihnout padací most. Johanka uvázla mezi svými nepřáteli obklopena jen hloučkem své tělesné stráže, těmi nejvěrnějšími. Padli do jednoho. Až na ni. Byla zajata a odvedena. Celá Francie se teď za ni modlí.
Jean de Metz
