Už od rána bylo jasné, že dnes se stane něco velkého. Rádcové, nižší důstojníci naší armády, vstávali ještě před východem slunce, asi o dvě hodiny dříve než ostatní. Vydali se na výzvědy, jak vypadá okolí obleženého města. A zpátky se vrátili právě včas, aby stihli budíček, přičemž do tábora donesly koš plný cenných informací, chytře ukrytých v kloboucích hub. Informace jsme využili a houby ostatně taky – k obědu byla výtečná houbová polévka. I když mohli být ještě trochu zvědavější, třeba by zbylo i na praženici.
Jak pochodujeme na sever, rána a ostatně i dny bývají stále chladnější. A naši astronomologové prorokují, že bude ještě hůř. Bylo a bude potřeba se zahřát akcí, které prožíváme až až. Obzvláště dnes bude perný den. Střetneme se o klíč k jižní Francii.
Dopoledne se nám podařilo proniknout skrz obležení do samotného města. Obyvatelé byli nadšení, především protože jsme jim dovezli nové zásoby potravin. Samozřejmě je to zásluha Johanky, která stále naléhala, navzdory radám generálů, abychom si pospíšili a nakrmili Orleáns. Její způsob velení se ostatně nezamlouvá nikomu z jejího štábu. Po proniknutí do Orleánsu dala Angličanům čas, aby odešli od města v míru a bez boje. Proč to dělá? Neví, že dnes nepřipravení agresoři přejdou do bojové pohotovosti a vše bude tisíckrát těžší?
Během čekání na reakci Angličanů jsme samozřejmě nezaháleli a zatímco jedna část tábora se veselila s obyvateli, přičemž se naučili některé nové country-taneční kreace, zbylá část (šlo o šest družin) pilně trénovala své dovednosti při mezidružinových kláních.
Odpoledne nastaly klíčové boje. Během chmurného počasí se konal hlavní útok na všechny anglické pevnosti. Útočné skupiny, přezdívané též zájmové polední kluby byly následující: Pétanque (útok byl veden na baštu u mostu vedoucím přes Loiru do Orleánsu – původně byla francouzská, proto ten název), Ringo, Bunkry, Malé hry, Dramatický klub, GPS, Zpívání, Lesní hry, Kytarový klub.
Protože bylo nevyzpytatelné počasí (opět chvílemi pršelo a chvílemi pražilo nesnesitelně slunce), některým klubům se nepodařilo naplnit svůj účel a nemohly být realizovány. Doufali jsme, že Orleáns bude do večera osvobozen, a náš cíl nevypadal nesplnitelně. Dokud nám přepálené kabely nezpůsobily zkrat a ztrátu proudu. Naštěstí přijel na pomoc zkušený rytíř Pavel, bývalý táborník, ze spřátelené osady Neratova, který ochotně pomohl. Dík patří také zástupci pro věci duchovní, otci Martinovi, zběhlému též v práci s elektřinou.
Večer byly vyhnáni od města poslední Angličané, ale to už jsme se veselili u zpívacího ohně. Zítra nás čeká velký turnaj na oslavu dnešního vítězství.
Jean de Metz
