Naše armáda po těžkých bojích opět odpočívá. Ve Francii dnes začalo velké období horka a my jsme v těsných bojových šicích postupně horkem otupěli a ztratili chuť pokračovat dále. Jen obrovská duchovní síla Johanky nás táhne dál. Naše velitelka proto vydala příkaz změnit směr pochodu a celá naše armáda se vydala k řece, kde jsme postavili na delší dobu tábor. Chladná voda spolu s vyšší vlhkostí vzduchu celé armádě vrátila dobrou náladu a my byli schopni pokračovat dále.
Další cesta se neobešla bez problémů. Johanka potřebovala doručit velmi důležitou zprávu našemu přednímu voji. Náš pluk ale bohužel nemá tak vytrvalé běžce, kteří by celou tuto náročnou cestu zvládli sami. Proto jsme využili dávno osvědčeného způsobu doručování zpráv využívaného již ve starém Řecku - štafetu.
Armáda klidně pokračuje dál. Předchází nás Johančino jméno, které samo nahání strach a bázeň. Některé pevnosti se vzdávají, jiné sice bojují, ale neúspěšně. To proto, že nás vede Johanka, služebnice Boží, Panna.
Ludvík de Conte
