To je těžko k uvěření,
Jak se nasazení změní,
Když autobus nastartuje,
Tu tré družin rázem pluje,
Jako loďka po vodě.
Pak v muzeu v Letohradě,
Exponátů v dlouhé řadě,
Desítky se hýbaly,
A děcka se dívaly,
S očičkama na vrh hlavy.
Pak jsem rozšířili řady,
Návštěvníků parku,
Aby bez kolárku,
Otec Martin mocným hlasem,
Pozval nás blíž za Ajaxem.
K tomu podchlazený pamlsek,
Dodal síly dosti,
Bychom vodě statečně,
Čelili a konečně,
dostali se do tábora.
Ten jak pro medvěda nora,
Je na noc ten nejlepší.
A to je už po dešti!
