Trubadúr, den čtvrtý

"Slunce naše jasné!" budeme asi volat až zítra.

Honem, rychle z tůňky ven,
před námi je nový den,
A jak Slunce suší zemi,
objevujem les mincemi,
velmi hustě posetý.

Jako draci zlato cítí,
poklad shromáždíme taky,
nevadí nám vlčí vytí,
ani blížící se mraky.

Odpoledne vlhkost stoupá,
až už mraky nemohou,
příroda však není hloupá,
kapky k zemi jdou po dvou.

Jako správní panoši,
umíme si hvězdu zrobit,
navíc erby malované,
budou i váš domov zdobit.