Děťátka moje zlatá! Dneska musíte jít brzo spát. Tak už hajdy do postýlek a… vy chcete pohádku? A nejste na pohádky už trošku velkáí? No dobrá, ale jen krátkou.
Doufám, že se vám po včerejším vyprávění nezdály strašidelné sny. Ten večer po odvaze jsem byl za teplý spacák v mém bezpečném stanovém úkrytu opravdu rád.
Vydatný spánek nám pomohl doplnit síly do dalšího dne, který byl dokonale zaheslovaný. Ne však hesly tajnými, která bychom museli rozluštit, nýbrž hesly, která bychom měli znát a naopak je vykřičet do světa. Postaral se o to otec Stanislav Krátký, který k nám zavítal již během předešlého večera. Kázal s takovým nadšením a vervou, že jsem ani nemusel napínat uši, abych dobře slyšel. Říkal mi, že mám dělat všechno rád, i když je to těžké a taky, že se mám snažit překonávat sám sebe a nebýt líný.
Hned dopoledne jsem měl možnost získat spoustu talentů do celotáborového úsilí a překonávat se tak, ale šlo mi to těžko. Byl jsem psem hlídacím a ten, když zrovna nehoní zloděje, tak se choulí u boudy v klubíčku a jen tak pokukuje. Nikdo mi ani neřekl, jak zloděj vypadá, tak jsem se jen choulil u boudy. Ale to vám povím, na to jsem měl talent. Po urputném snažení mi přece jen pár talentů připsali a mohl jsem tak posílit pozici naší družiny.
Ale to už jsem se zase moc rozpovídal, děti. Musíme jít spinkat, ať máme zítra dost sil na pořádný výlet. Ještě něco vám mám povědět? Tak já vám přečtu ještě něco o kondičním cvičení, abyste věděly, jak se sportovci připravují na olympiádu.
KONDIČKA
Nápad s Hanibalem se zdál zprvu dobrý, ale jak jsme zjistili, že budeme muset porazit 450 člennou Hanibalovu armádu, zavládl u nás smutek a ještě větší, když jsme je měli porazit 450 dřepy, sem tam spánek – 20 kliků a běhání za armádou. Úplně vyčerpaní jsme měli jít hrát fotbal fakt super. Čápi se zdáli jako lehký soupeř, ale po fotbale, kde se většinou chodilo stav příznivý pro nás 1:0. Na konec kondičky byl pro vybrané, kteří se přihlásili, připraven double. Double je běh asi 4,5 km dlouhý a po tak náročné a namáhavé kondičce to bylo skoro až nad lidské síly. Naštěstí jsem doběhl živý a zdravý. Nevím, kdo dodal síly, asi nějaká vyšší moc nebo snad nejsem člověk. Myslím, že asi to první.
Lišák, Jan Vančura, 16 let, družina Muflonů
Teď už hezky spinkejte, děťátka, a zítra se zase uvidíme. Dobrou noc.
Váš strýček FjoDor
