Bonifáců proto, že už rádcové vědí, co toto jméno znamená, sami snad budou také dobrodějové, místy i 
dobrodinci… (Moje babička s oblibou slovo „dobrodinec“ používala poněkud ironicky – byla jsem dobrodinec, například když jsem strávila celé léto na Americe a na ni si vyšetřila jen pár dní…)
Celkem nás na setkání přijelo skoro sedmdesát, z toho dvacítku tvořili stávající i budoucí vedoucí. Myslím, že rádcové jim mají být za co vděčni. Například jejich nedávní spolutáborníci (Sally, Peťa, Zdíša, Velbloud, Bárta, Wojta, Bety, Maiki) si za ně pořádně mákli, celou dobru pracovali na režii setkání i na průběžných pracích na objektu. Takže současní i budoucí rádcové byli jako ve vatě…
Co bylo obsahem školení? Seznámení se s novými hranicemi táborového areálu, prozkoumání nového lesa, konzultace všednotáborodenních situací s vybranými vedoucími, sport v teorii (Česko-Švýcarsko 1:0) i praxi, slovo otce Tiška o tématech duchovních i táborových. Vyzkoušeli jsme si také táborový nástup s vytahováním vlajek. Takže až se při této činnosti na táboře některý rádce zadrhne, bude se moci maximálně vymlouvat, že „na to zrovna chyběl“.
Přátelé, kdo nemá rád vůni čerstvě posekané trávy, chuť vyzrálých třešní, liturgii pod zčerstva olistěnými stromy spolu s bláznivě zpívajícími ptáky, výborné produkty táborové kuchyně, vůni „jasmínu“ kvetoucího před dívčími sprchami a další atributy června na Americe, ať hlavně nejezdí na stavění tábora, které začíná už v pátek 20. 6. a pokračuje až do začátku I. běhu. Mohl by se nakazit létem, což je velmi těžko léčitelný stav.
Zapsala Mariana Lukasová
