Hurá! Zase po roce jsme tu, abychom společně prožili dny plné soutěží, her a radostí! Ale také ouvej! Jitřenko milá, na závěr mooooc zmoklá, je nám i za Vás líto, že nakonec v takovém chvatu opouštíte tolik deštěm zkrápěnou palubu svého Jitřního poutníka. My zas však tábor oživíme!

To je radosti ze shledání! Jen škoda, že nám letošní prázdniny nabízejí omezenější čas. Místo dvou týdnů se tedy natěsnáme se dvěma běhy do osmi posledních dnů prázdnin. Tak honem do programu!

Nejdříve tedy zaplašit déšť – vyrobili jsme dešťoplachy a povedlo se :), k večeru déšť slábne a v neděli už nám svítí sluníčko.

            Po nedělní slavnostní mši se z každé naší rodiny po vyluštění několika šifer stali řemeslníci. Zatím spíše učni ve zvoleném řemesle. Ale už se spolu řadíme do jednotlivých cechů a jsme plni odhodláni zjišťovat, jak se žilo před lety a zda jsme schopni si poradit v jednotlivých dovednostech.

Už heslo dne nás nabádá, že „Komu se nelení, tomu se zelení“, a tak jsme nelenili a vyrobili si každý svůj řemeslnický rodinný erb, měšec na výdělek a také spoustu smaltovaných šperků nebo informativních cedulek…Odpoledne byl čas i na sport, hrátky s nejmenšími i vycházky. Od večerního táborového ohně se ozýval nejen zpěv, ale i pobavený smích a také radostné nabídky jednotlivých služeb nových řemeslníků.

            Copak nám připraví zítřek?