Rodiny se pustily do zdolávání řemeslných dovedností a to jak ze svého oboru, tak i z oborů ostatních cechů. Na fotbalovém hřišti jsme si zkusili, jak musí sklepník kličkovat mezi lahvemi archivních vín, když mu ve sklepě zhasne svíčka – děti navigovaly své rodiče a rodiče děti. O kousek dál si každý mohl vyzkoušet svou schopnost odhadovat délku na dřevěných kolíčcích – to představovala zkouška sekernická. Mezi kejklířské kousky patřilo házení talíři na cíl, vhazování cibule do kotlíku i střelba na letitý terč zvaný Kvakoš. Jenom chloupek od kejklířského umění byla šenkýřčina rozcvička, protože balancovat s tácem plně naloženým nádobím s piškoty, ovocem a nápojem po dráze plné překážek – to nebylo nijak jednoduché. Ale nikdo se nenechal zahanbit a každý usiloval získat nejlepší čas a přitom nic nerozlít a nerozsypat. Dobrá hospodyňka si najde potřebné ingredience pro přípravu chutné krmě i po čuchu – i to jsme si vyzkoušeli při rozpoznávání koření a dalších aromatických dobrot. Aby to ho nebylo málo, cvičili jsem si prsty  při třídění mincí, geometrických tvarů a drbnách předmětů – tak, jak by to dělal slepý žebrák při zjišťování co že si to vlastně vyžebral. V apatykářských zkouškách jsme vzpomínali, která že je to květinka na obrázku a zda je tahle houba jedlá, či nikoli a opadává.li modřínu jehličí na zimu nebo ne. Rodinky se tužily a ani se jim nepodařilo všechno stihnout. Joj, ten čas ale letí jako splašené spřežení!

            V cechovní síni předvedlo pět cechů - patnáct řemesel a tři řemesla služebná své řemeslné erbovní znaky. Zpracování různé – od velmi symbolických  až po heraldicky přesně vypravené a podrobně zpracované. Však se podívejte na fotogalerii. Mezi řemeslníky všeho věku panuje krásná dobrá pohoda. Podnikli jsme spolu spoustu drobných her, honiček, dovádění či výprav do okolí. Starší cechů pak debatovali při kávě a nad denním tiskem o nejrůznějších tématech – milých i vážných, vyměňovali jsme si zkušenosti ze života jak profesního, tak rodinného. Sehráli jsme několik setů odbíjené a trochu poškádlili fotbalový míč. Ani jsme se nenadáli a přišel večer. Při nástupu na rynku během rozdělování zlata a stříbra už mnohým ratolestem na víčka sedala únava, ale přesto si to nikdo nenechal ujít. Rodinné měšce se už příjemně kulatí nabytými zrnky drahých kovů.

            V teple Božím duchem prodchnuté kapli jsme pak vzdávali díky a chválu Stvořiteli za uplynulý den, za dar dětí, za krásu  společenství a možnost sdílení, za možnost žít pospolu v jedinečném koutu Orlických hor.

Rolf - Josef Fišer