Už je to jasné! Děti chybí! A to už slyšíme nářek našich svázaných dětí v rukou otrokářů. Nezbývá nám nic
jiného, než je vykoupit za naše poslední drahokamy.
Poté se vydáváme na dlouhou cestu do Egypta (na Zemskou bránu). Postupně plníme různé úkoly – hledání pouštních zvířat, sportovní trénink (někteří rodiče dělají kliky i s dětmi na zádech), schovávání se před pouštní bouří a nakonec i přebrodění řeky Nil.
Odpoledne trávíme kulturou na matiné. Zazněly někdy smělé, jindy prvotřídní básně a písně. Hrálo se na vše možné (i na lahve od piva). Účinkoval i klučičí dramatický soubor, dívčí táborové trio a velký úspěch měl rodinný soubor Šolců. Vejsadovi dokonce přispěli krásnou básničkou o našem putování:
Putování do Betléma
Do Betléma putujeme
všichni společně,
snad tam brzy dorazíme,
doufám bezpečně.
S Artabanem je to prima,
velbloud trochu stávkuje –
občas slepý, občas mrtvý,
živou vodou křísíme.
Nohy, ty nás někdy bolí,
Slunce žár nás pěkně skolí,
bouře na poušti.
Bůh je s námi všude kolem
v úsměvu i v skutku dobrém,
vždy je naší posilou.
Na setkání s novým králem,
těšíme se stále víc,
zvědavost nás žene dál.
Tři mudrce minuli jsme,
snad se brzy setkáme.
A novému králi
poklonit se chystáme.
Co je vidět na obloze?
Hvězda jasná svítí nám,
i přes všechna nebezpečí
jdeme, pojďte, už jsme tam!
Hurááá!!!
Navečer ještě hrajeme fotbal a volejbal. Děti jsou pořádně utahané, to budou dnes dobře spát! :-)
Vejsadovi a Barča Rezková, maminka
