Sotva dnes kolem druhé všechny děti dorazily na tábor, vše se nám pěkně rychle rozjelo. Jen co každý našel své družinky, už zazněl první signál k zahajujícímu nástupu.

To bylo radosti z nového shledání a hlavně ze začátku něčeho nového a doufejme i krásného. Dokonce ani toho deště jsme si při našich prvních společných shledání ani nevšimli :). Nejdřív se táborníci ubytovali ve svých nových malých příbytcích a pak už spěchali na svačinu.

Nebyl by to ani začátek správného tábora, když by se děti nedozvěděly, jak se zde mají chovat. O tom si hned po svačině popovídaly v Saloonu s šéfem běhu Fandou, jeho sličnou sekretářkou Makou a velice záslužným pomocníkem Peťou Vojtkem. Všechno jsme si to vysvětlili tak, že se už opravdu nikdo nemůže na nic vymlouvat (no ale uvidí se zítra ... :-). Poté přišla kratší úvodní hra. Před večeří jsme měli možnost slavit mši svatou v kapli. Po báječné večeři na nás již čekal náš první večerní nástup. Sice jsme po něm všichni čekali táborový oheň, ale ten déšť - lépe řečeno neustálé mrholení - nám nedovolil strávit zpívánkový večer pod širým nebem. A tak jsme zas zalezli do našeho milého Saloonu, kde nám je přece taky moc dobře!

Když dozněly poslední tóny, odebrali se táborníci do svých stanů, kde už na ně s otevřenou náručí čekal jejich spacák a krásný sen, třeba o příštích dnech tady na táboře.

Peťa Holíková