Domluvené úterý před Velikonocemi je tu. Od rána napsali již tři, že mají teplotu nebo alespoň velikou rýmu. Nevadí, věřím, že to dopadne dobře.

Ve smluvený čas dorazili všichni a navíc nepražák Sťua, takže nás bylo akorát. Vůbec nevadilo, že lehoučkou raketu drží někteří poprvé. Mezi známé americké tváře od začátku skvěle zapadla čtveřice hostů, Roberta jako kdysi původce Landrovera leckdo zná a tentokrát sehrál roli sponzora části cen a bojovníka na kurtu, díky jemu i jeho formě Belmond (slíbil jsem to, tak to píšu J).
První část po výkladu pravidel byla určena k tomu, aby se utvořily podobně zdatné skupiny. Osm párů svedlo úvodní duel o to, kdo bude hrát o finále A a kdo B turnaj. Následně byly sestaveny skupiny, kde hrál každý s každým, pikantní souboje sester i bratrů, kluci proti děvčatům, mladší se staršími, velcí proti malým. Takže každý hrál alespoň čtyři zápasy. Bylo to milé, většinou napínavé a každopádně férové a s úsměvem.
Poslední částí byly semifinále a finále, kde bylo potřeba mobilizovat všechnu energii a se skončením pronájmu bylo jasno: finále A nakonec hrál asi skoro nejmladší s nejstarším a zkušenost nakonec kralovala, Vojta K. po lítém boji porazil Sťuu.
Po skončení klání dostal každý malou upomínku, vítězové pak diplom o čoko medaile, které Danka skvěle připravila. Díky všem za odvahu pouštět se na neznámá pole, navíc půlená 155cm vysokou sítí! Díky Vojtovi za nápad a organizaci a trénujte, ať není tak moc vidět, že když (si) uspořádá soutěž, že jí taky vyhraje :-)