Dnes je 5. července, tedy slavnost svatých Cyrila a Metoděje. Pro vás, pro rodiče, je to datum významné mimo jiné určitě také tím, že většina z vás dnes nemusela jít do práce. Ale tady na Americe máme kapli zasvěcenou slovanským věrozvěstům, a tak pro nás tento den byl opravdu slavnostní. U nás na Moravě bychom řekli hody, ale protože jsme v Čechách, tak řeknu, že jsme dnes měli pouť.

Taková pouť je velice významná událost a musí se náležitě oslavit a užít. To vždycky kromě extra dobrého jídla (dnes jsme měli k obědu pečené kuře… mňam) znamená také nějaký speciální program, takže dnes se hodně povídalo, hrálo divadlo, muzicírovalo a dokonce se i létalo a bojovalo.

Jak to bylo s tím létáním? No to se vezme dlouhé lano. Jeden konec se přiváže k vysokému stromu, doprostřed se pomocí speciálního profi sedáku zahákne táborník a druhého konce se chytí silní chlapci a děvčata. Pak se řekne: „Tři…dva…jedna…teď!“, lidé na konci provazu se rozběhnou a ten uprostřed vylétne nad tábořiště a užívá si toho kratičkého stavu beztíže následovaného téměř volným pádem.

Nemyslete si, že je snadné se nechat přivázat k takovému lanu. Chce to notnou dávku odvahy a kuráže. Přesto se dnes nad táborem proletělo víc než sto táborníků, které tam vynesla spolupráce mnoha šikovných a silných kluků a holek, a troufám si tvrdit, že by si to všichni klidně ještě jednou zopakovali.

Den jsme zakončili jak se na takovou slavnost sluší a patří - proběhlo první letošní matiné. Zazněly skladby slavných i neznámých autorů v podání mnoha nadaných hudebníků. Víc kuráže vystoupit zatím měli kluci, i když pár odvážných děvčat se také našlo. Několik ukázek jsme pro vás zpracovali. Už se těším na to příští matiné, až se ke svým hudebním nástrojům postaví i další táborníci.

A tak jdeme spát unavení a plní dojmů z toho dnešního slavnostního dne. Uvidíme, co nám přinese zítřek. Tak dobrou noc, milí rodičové.