Pohled zpět

Když jsem psal článek do Zpravodaje o táborové ideji 2009, pustil jsem si k tomu hudbu, kterou jsem si pouštěl i po večerech na táboře, kdy bylo nutné napsat zápis do kroniky a člověk už přitom opravdu potřeboval jít spát. Tou hudbou byly záznamy z táborových matinée.

Záznamy matinée stále visí na táborových stránkách a je možné si je stáhnout. Stejně tak se zde pořád nacházejí fotky s tábora, příběhy táborníků i hodnocení vedoucích.

Tábor je zachycený na našem webu. Otázka zní: Je pořád i v našich srdcích? Jistěže na něj nebudete vzpomínat každý den, ale zkuste si otevřít nějakou táborovou fotogalerii nebo přečíst zápis z kroniky. Vybavují se vám nějaké vzpomínky? A jsou pěkné? Tak na ně nezapomínejme! Během tábora jsem viděl spoustu z vás, jak si navzájem vyměňují své adresy, jak si dávají krásná předsevzetí, že zůstanou v kontaktu. Podařilo se je dodržet?

Blíží se vánoce, nejkrásnější svátky v roce. Zkusme si u této příležitosti zavzpomínat na to pěkné, co jsme letos prožili. O vánocích nám Bůh dává svého syna – ale co všechno ještě nám dal během roku? Proto mám ke každému z vás teď, těsně před vánoci, prosbu. Otevřte své zápsníky na straně padesát, kde je adresář, a podívejte se, jestli tam není někdo, s kým vám bylo po čtrnáct dní dobře, ale teď už je jen nějakým stínem v mlze vzpomínek. Vezměte papír a tužku (připadně klávesnici a počítač – to podle toho, jestli je v adresáři napsaná elektronická adresa nebo ne) a napište mu dopis nebo e-mail. Když si pospíšíte, stihne zpráva dojít ještě před Štědrým dnem.

Zkusme si udělat navzájem radost teď před vánocemi a také přitom zavzpomínat, jak nám spolu bylo dobře.

Woyta