Poezie z prvních dnů

Hned druhého dne našeho tábora jsme měli plnit několik disciplín a úkolů, které nám na oplátku vynesli zvířátka do Noemovi archy. Jedno ze stanovišť bylo u papouška. A co jiného než skládat a opakovat věty. Tak se nás u jednoho pozohýbaného papírko sešlo postupně asi deset a co z postupně skládané básně vzniklo? Čtěte sami...

Noe je náš kamarád,

ten má všechny savce rád.

 

Zachránil je před potopou

velikou a hodně mokrou.

 

Archa bude veliká,

každý do ní pospíchá.

 

V Ontárku je želva

a je strašně velká.

 

Říkáme jí Boženka,

je útlá jak žíněnka.

 

Pojďme na ní cvičiti,

hopsati a skákati.

 

Orel, liška bizon.

Kdo je chytí? On!

 

Chcem zachránit všechnu zvěř.

Je to fuška, tomu věř!!

 

Zvláště medvěd koala

běhá pořád dokola.