Dneska píšu jen krátce, protože jsem vážně utahaný. Dělo se toho totiž tolik, že jsme nestíhali přelítávat z místa na místo. Po mši svaté šla totiž každá družinka někam jinam, a než jsme zjistili, kde každá z nich je, tak to dalo pořádně zabrat.
Musím si ale trošku postěžovat. Dost nás totiž nazlobila jedna skupinka. Jen si zkuste představit, že vám někdo odtrhuje od pusy. A přesně to se nám stalo. Zrovna jsme s Igorem svačili, když se mezi větvemi objevila hlava a pak, co hůř, ruka, která nemilosrdně otrhávala všechny třešně. Hrůza, co? Ani nás nenechají najíst!
No, ale přece nás obtíže neodradí. Zítra se dáme do pátrání znovu. Snad konečně přijdeme na to, proč se třeba kluci pořád na hřišti honí za takovým kulatým nesmyslem a tolik je to baví …
Váš ospalý kos Ilja
