Milí rozmilí, bylo nám ctí poskytovat vám zpravodajské služby po celých 14 dní. Teď jedeme všichni domů, rozletíme se do různých koutů a každý v sobě ponese kousek Radosti. I my. S Mufem jsme nějak plnější (a není to vykrmováním:-)) a asi to chvíli potrvá, než z nás vyprchají všechny zážitky. Naučili jsme se dívat na svět a lidi trošku jinak, být ohleduplnějšími. Kéž nám to všem vydrží! Pán Bůh vás i nás opatruj! Vaši

Puf a Muf

PS: Máme pro vás malé překvapení: Puf a Muf 1, Puf a Muf 2 – když si najdete chvilku třeba před spaním, podívejte se, co jsme za rošťáky:-)

Ještě tady mám pro vás pár slov od hlavního vedoucího, Standy Juránka:

Tak vás všechny pěkně zdravím!

Kde všude Puf a Muf nestrčí svůj čumák... Ale přece jen jim něco málo mohlo uniknout - poněvadž svět vidí přeci jen trošku jinýma, lépe řečeno kocouříma, očima.

Co bych vám pověděl k letošnímu druhému běhu? Abych pravdu řekl, občas to bylo pro nás vedoucí trošku náročnější, protože necelá polovina táborníků mezi nás zavítala vůbec poprvé. Ale ukázalo se, že děti jsou perfektní a velmi rychle se všichni naplno zapojili do táborového programu. Vše probíhalo podle plánu: táborové zkoušky, orlí pírka, olympiáda, dostali jsme se i na skály a slaňovali... Snad jen výlet nebylo možné kvůli počasí směřovat k vodě, vyrazili jsme proto na tvrz Haničku.

Kupodivu nám počasí nenadělalo žádné větší problémy, i když přeháňky byly vydatné, bylo stále možno se řídit starým táborovým úslovím: Slušný člověk si deště nevšímá. Co nám může udělat nějaká ta kapička... zde musím podotknout, že většina táborníků byli slušní lidé. A ostatní si rychle zvykli. Však nebyla kromě dvou nebo tří nocí žádná velká zima a v pestrém programu a při soutěžích se každý rychle zahřeje.

A kdybyste náhodou své děti, příbuzné nebo známé nemohli hned poznat, mohou za to pravděpodobně především dva faktory. Na táboře zpravidla velmi dobře chutná - a co jsem pozoroval, druhý běh rozhodně nebyl výjimkou. Kondiční cvičení také umí dělat zázraky a někteří táborníci udělali skutečně velký pokrok.

Dnes už se vše balí pomalu k odjezdu a nádherně nám svítí sluníčko. Z mnoha úst jsem dnes slyšel větu: Proč nemohlo být takhle celý tábor? Ale však se tu dá-li Pán zase za rok - nebo i dřív na setkáních během roku -  sejdeme. A přejme to krásné počasí i všem na třetím běhu, jehož přípravy také pomalu finišují.

Těším se na všechny táborníky, nejpozději za rok!

            Standa