Dnes přijelo padesát odvážných dětí na tábor pro nejmenší – Jitřenku. Hned na začátku se zatajeným dechem otvíráme knihu C.S. Lewise: Lev, čarodějnice a skříň a naráz se ocitáme v tajuplné zemi Narnii. Naše družiny se jmenují podle dětí, které v příběhu v době náletů za druhé světové války pobývaly u starého pana profesora: Petr, Zuzana, Edmund a Lucinka; pátá družina nese název Cair Paravel (hradní stráž).

Do Narnie jsme se dostali nečekaným způsobem – skříní! Lucinka se prodírala kabáty, ale najednou už necítila měkkou kožešinu, nýbrž vůni lesa a stříbrný sníh. Dveře od skříně za sebou nezavírala, to udělá leda tak nějaké ťululum..
V té kouzelné zemi nás čeká ještě mnoho zážitků; dnes odpoledne jsme se zatím seznamovali se zvířátky, které žijí nejen v lesích - máme tu čest je hostit i v našich stanech. Každý večer jsou nejšikovnější a nejsnaživější táborníci na nástupu odměněni tím, že si mohou vzít chlupatého plyšáka do stanu. A co že nás to ta zvířátka dnes učila? Inu tomu, co je třeba umět v přírodě - medvěd rychlosti při koulení kameny (medicimbalem), veverka přesnosti při strefování oříšky  na cíl (hadrovými koulemi), opičky mrštnosti při proskakování obručí, žížaly hbitosti při provlékaní obručí atd. Družiny zápolily ze všech sil a zvířátka z nás měla radost.

Moc krásné bylo také dnešní zakončení dne u táborového ohně, kdy jsme vyslechli první část příběhu a zazpívali hezké táborové písně. A tak se s úsměvem na rtech a radostí v srdci vydáváme vstříc narnijským dobrodružstvím.

rytířka Amálka - Petra Novotná, družina královny Lucinky