Otec Tišek se dožívá v letošním roce dvou svých kulatých jubileí. Na začátku února, dá-li Pán, poděkuje za 75 let svého života a rovněž vzpomene na okamžiky, kdy před 45 lety přijal své kněžské svěcení. Aby mohl svou radost sdílet i s radostí naší, chystá se při této příležitosti malá oslava.
Srdečně zveme všechny Tiškovy přátele a známé, táborníky i vedoucí, členy i příznivce Střediska Radost, členy i sympatizanty TND a jejich rodiny, prostě všechny, kteří chtějí s otcem Tiškem sdílet jeho Radost, aby dne 9. února 2013 vytvořili s námi radující se a děkující společenství.
Oslava začne 9. února 2013 děkovnou mší svatou v 10.30 v kostele svatého Augustina v Brně. Po ní bude na přilehlé augustiniánské faře příležitost k účasti na malé oslavě s občerstvením, která je plánována do přibližně 16. hodin.
Všechny srdečně zveme a těšíme se na vás. Uvítáme, dáte-li nám o své účasti vědět skrze dotazník.
Děkujeme. Další upřesnění informací o konání akce najdete v článku "Blíží se pětasedmdesátiny otce Tiška" od otce Martina.
Na všechny se těší otec Tišek, Viki, otec Martin a další
Abychom vás trochu navnadili a probudili vzpomínky na nezapomenutelné chvilky s Tiškem, připravili jsme pro Vás několik fotografií, které naznačují jeho dosavadní životní pouť. Pro zobrazení fotografií ve větší velikosti si je rozklikněte.
Fotografie Tiška, která jej zachycuje v letech, kdy putoval s ostatními ministranty od sv. Augustina po Jeseníkách. Ten rozverný úsměv na jeho rtech je k vidění dodnes, velmi často v situacích, když někomu provede nějaký vtipný kousek. To je tak, když je Radost jeho životním heslem.
Fotografie vpravo pochází z počátku doby budování Ameriky. Ti starší vzpomenou staré podoby vchodu do budovy a v něm osobu nezaměnitelnou s nikým jiným, velkým člověkem pro nás i pro Tiška. Je to jeho tatínek, pan Fráňa. Mnoho z nás na něj velmi vzpomíná, na rozhovory s ním na lavičkách za stany. K Tiškovi nedmyslitelně patřil a tvořil s ním, jak se dnes moderně říká, skvělý a nepřekonatelný tým, odhodlaný zdolat každou překážku.
Jak léta jdou, získává Tišek ve vedení tábora Radost jistotu a pevnou ruku. Duchovní život je nutné provozovat sice utajeně před zraky tehdejší vrchnosti, ale právě v letech před revolucí byla jeho činnost obzvláště potřebná. Vychovával zocelené hlasatele evangelia, kteří byli připraveni na kdekterá protivenství a vybaveni mnohými radosťáckými schopnosti byli světlem i pro mnoho farních společenství ve svých domovech.
Fotografie vpravo sice pochází z loňského léta, ale patří k rokům těsně před revolucí. Mimo mnoha hochů, které Tišek na Radosti formoval pro vstup do semináře, dva z nich se stali po jeho boku kněžími podzemní církve. Jsou to jeho, tak říkajíc, "duchovní synové" Zajíček Josef Suchár a Martin Holík. Tišek ve spolupráci s otcem Stanislavem do nich předal kus sebe a oba nesou velkou planoucí pochodeň jeho poselství víry ve svých dílech, v Neratově a v Proglase. Mimochodem předloni oslavil Zajíček Josef Suchár výročí 25 let svého kněžství a loni stejně tak otec Martin Holík.
Zdálo by se, že porevoluční doba Tiškovi práci usnadnila, mohl vyjít z utajení a věnovat se naplno kněžské službě. Při podrobnějším zkoumání přijdete na to, ža to není tak jednoduché, jak se zdá. Ve světě mnoha lákadel a falešných proroků je hlásání evangelia možná těžší, než učit vybrané a odhodlané posluchače. Tišek ale výzvu přijal a problémům se nepoddal. Úspěšnost můžete posoudit sami.
Přijďte popřát i Vy. Mnoho z nás si něco z Tiška odneslo, mnohým z nás dal kus sebe sama. Někdy rád říkám, že Tišek po sobě zanechává tisíc dalších malých Tišků, v dobrém i v tom méně dobrém, kteří se různě úspěšně, snažíme nést jeho pochodeň víry dál. Nezapomeňme za to poděkovat, nejen Tiškovi samému, ale i Tomu, co jej ze své lásky k nám do cesty naší postavil.
