Že náš vyhlídkovej víkend byl suprovej a všichni si ho maximálně užili, to už snad všichni ví... Ale představte si, že se našel i takový zvláštní jedinec, kterému se ten náš báječný ples nějak nezdál. Asi není divu, když mu štěstí v tombole nepřálo :)

Mám stížnost! Těch losů jsem si koupila aspoň dvacet. S někým je povyměňovala tak, abych měla modré i žluté lístky a pravděpodobnost se zvýšila. Konzultovala vše se Šidlem, druhým nejlepším odborníkem na pravděpodobnost v zemi (hned po úřednících ministerstva vnitra). Významně jsem mrkala na Marťáka Klumpara, který tombolu vyhlašoval. Nahlas jsem dávala najevo, o co stojím. A výsledek? Fiasko. Víckrát do takového podvodného podniku, který falešně nazvali „tombola“, už nevrazím ani desetník.

Tak hned ta rodina Holíkova. To nebylo nikomu nápadné, že Lukin vyhrál prakticky všechno, co mělo nějakou hodnotu? Luxusní francouzskou kosmetiku (prověřenou časem), šmrncovní kombiné, kravatu, skládačku embéčka a další? Že Šárka vyhrála super vázu i skleněný svícen „Rozvíjej se poupátko“, to bych ještě zkousla. Ale ten super model dámské tašky? Co s ní asi tak Kája v Rousínově bude dělat? To se přece musí nosit do společnosti. Nebo ta super singlovka s Goťákem. Dyť ty děcka dneska ani neví, co to jako je! Jestli ne třeba tácek nebo kotouč 90% čokolády. Konec.

Prostě to bylo celý domluvený a předem rozdaný. Jinak si nedovedu vysvětlit, že já jsem vyhrála Veletržní zpravodaj (BVV) z roku 1992 a pendreky, který nejím. Zaplať Pán Bůh, že máme léta „desátá“ a že „retro“ mám tak maximálně tu super-teplou-zelenou-vybledlou bundu na Americe.

Čus, Mariana