Jeden myslivec, který bydlel u vrchu Kozákov, měl strašně jednotvárný život. Však jednou, když šel obhlédnout celý les, uviděl, že u studánky „Radostné“, jsou nějací Italové. Asi přišli hledat drahokamy, řekl si, ale pro zvědavost šel za nimi. Spočítal, že jsou tři. Myslel si, že ho zavedou k nějakým drahým kamenům, které se zde kdysi těžily, a taky že jo.
Zavedli jej k lomu, ve kterém si hrával jako malý. Znal ho velice dobře, ale když Italové přistoupili ke skále a řekli: „Otevři se bráno, neboť si chceme vzít něco z tvého bohatství.“, zůstal stát jako přikovaný, protože o této skrýši doopravdy nevěděl. Myslel si, že tam nic nebude, ale bylo to jinak. Strop a stěny se jen blýskaly drahokamy a polodrahokamy všech různých velikostí, tvarů a barev. Když tu se vynořily tři slizké nestvůry. Myslivec se bál, ale chtěl být bohatý, tak vzal jeden pytel a pelášil domů.
Když se ráno probudil, na všechno zapomněl, ale pod postelí našel pytel drahokamů.
Šimon Gilar, družina Jelenů
