Někdo mě probudil. Obezřetně jsem se podíval kolem sebe. Zjistil jsem, že to je Vítek. Mám noční hlídku. Vstal jsem a oblékl se. Pak jsem vyšel ven. Uprostřed náměstíčka žlutě svítila lampa. Na náměstíčku nikdo nebyl, ale v obýváku byli Vítek a David. Podíval jsem se na hodiny a teploměr a vše jsem zapsal. Pak jsem s Davidem začal obcházet tábor. Najednou začala zlobit vysílačka. Chvíli jsem čekal v naději, že utichne, ale nestalo se tak. Proto jsem se vydal za Pavlíkem, ale ani on si nevěděl rady. A najednou ztichla. Tak jsem se znovu vydal hlídat tábor, podíval jsem se na hodiny a zjistil jsem, že mám jít vzbudit dalšího hlídače. Chvíli to trvalo, ale nakonec se to podařilo. Po pěti minutách přišel do obýváku, předal jsem mu hlídku a už jsem si to vykračoval ke stanům. Po zhasnutí baterky, jsem konečně usnul.
Ráno mě vzbudila hudba a hlasy. Hned jsem věděl, co to je – budíček! Obléknout do plavek a utíkat ven! Jejda, jsme předposlední. Naštěstí ne kvůli mně. A už jsme běželi bosí do lesa. Píchalo to, to vám řeknu. Vyšel jsem a ocitl se na rozcvičce. Kliky, dostihy, cvičili jsme snad všechno. A najednou tři kotouly a už běžíme do tůňky. Tůňka byla studená, ale vyběhl jsem rychle nahoru, takže mi zima nebyla. Uklidil jsem si stan a už jsem utíkal na snídani. Byla dobrá – rohlík a medulka. Poté zazněly postupně tři signály a byl nástup. Proběhl v pohodě a potom jsme šli na mši. Mši sloužil otec Stanislav. Po mši jsme šli pracovat do lesa, tahali jsme spadené stromy. Martin a Vítek osekávali větve. Pak už jsme šli obědvat a měli jsme zapékané těstoviny. Při volnu jsme vymýšleli scénku, ale ještě ji musíme doladit.
Jimmy (12 let), Racci
