Člověk nemusel být založením skeptik, aby během dneška trochu nezapochyboval, že se Táboru Jitřenka poštěstí zažít bezdešťový první táborový den, dokonce večer zakončený i táborovým ohněm. A stalo se, Bohu díky. Tábor jsme začali pěknými písničkami, na nástup se sešlo už všech šest kompletních družin, vybalování šlo jako po másle (pomáhali ještě přítomni rodiče). Po svačině se konaly hry na louce, při kterých se někteří dokonce i zapotili! Ovšem mytí bylo dnes jen dobrovolné, teprve zítra dáme táborníkům malinko zabrat.
A jak to bylo s tím táborovým ohněm? No, skončil před malinkou chvilkou. Vstoupili jsme do životního dobrodružství draka Ajaxe. To je zajímavý patron, o kterém asi uslyšíme více v následujících dnech. Každopádně jeho podobenka už je umístěna na několika místech tábořiště (velké díky malířce Martině Špinkové). Také se nám poněkud rozrostl tábor, protože se "kde se vzala, tu se vzala" objevila zvířátka. Už jsou nastěhovaná u některých táborníků ve stanech. Ale nebojte, nemám na mysli jen mravence, komáry nebo dokonce něco výstřednějšího. Jde o plyšové dámy a gentlemany, o které na táboře rozhodně stojíme. Ale to bych předbíhala...
Jak otec Tišek správně poznamenal, u táborového ohně musí být také veselo. Sám začal poučnou historkou o tmavé, černé tkaničce a lahvičce SAVA. Táborníci se pak už nenechali dlouho pobízet, vtipy se jen sypaly. A nějak se přihodilo, že ten o babičce a Pepíčkovi a o tom, že "ze země se nemá nic sbírat" jsme slyšeli hned třikrát za sebou. No to se může přihodit snad jen na Jitřence.
Ale teď už všechna ta robátka usínají, postupně ukládána rytíři. A přichází čas právě toho kompletáře, totiž opslední liturgické modlitby dne, kterou se modlíme slovem i zpěvem v kapli. (Doufáme, že se při těchto tónech na tábořišti dobře vchází do snů.) Tak já končím, více zase příště.
Mariana Lukasová, vedoucí
