Stejně jako bylo loni,
je dnes matiné pod jabloní.
Plno lidí, plno hluku,
stejně holek jako kluků.
Však přijde chvíle ztišení,
no nedivte se, vážení,
vždyť Tišek nás tu právě vítá
ve chvíli, kdy ručka kmitá,
na hodinách v ten čas,
kdy matiné začne: tři, dva, raz!
Na klavír a housličky,
hrají naše dětičky.
Dokonce i zpívají,
ti se jen tak nedají.
Pak posloucháme básničku,
přitom úsměv na líčku,
vždyť to umění, to je krása,
každý interpret nám to teď hlásá.
Každý má v sobě hudebního ducha
a tak tóny zní do nejednoho ucha.
Až do té doby, kdy nám Kuba, Johny, Standa a Jimy
předvedou Františkovy sluneční písně rýmy.
Poslední potlesk a jde se spát,
aby si každý o matiné nechal zdát.
Hanča Váňová, Berušky
