Literatura pro inspiraci

Už uplynulo hodně vody v potoce (dokonce už stihl mezitím i párkrát zamrznout a zase roztát) od školení vedoucích Na vyhlídce v roce 2007. Během něj přišla řeč i na literaturu a bylo zmíněno několik knih, které stojí za přečtění.

Po jedné z přednášek na nás naši drazí kněží Tišek a Martin tasili otázku jak moc čteme. Po krátkém povídání o důležitosti literatury pro kvalitní život zaznělo na konci několik knih, které bychom neměli minout. A protože občas může nastat situace, kdy máme doma už všechny knihy přečtené, povinná četba je také za námi a už nevíme coby, máte zde jména knížek, které byste, ačkoli nejsou až tak známé, minout.

Jim Bishop: Den, kdy zemřel Kristus

 - pokus anglického novináře o přesnou rekonstrukci událostí Zeleného čtvrtku a Velkého pátku. Text, který může zejména svojí věcnosti a střízlivostí zásadně ovlivnit vaše vnímání oběti Kristovy.

Joseph Archibald Cronin: Klíče království nebeského

 - poutavý život anglického kněze misionáře v prostředí plném náboženské nesnášenlivosti a přetvářky. Je to kniha o že lze doufat, i když "zahradníčkovsky" nani naděje není, je už jen doufání. O odlišnosti myšlšní božího a lidského.

Bruce Marshall: Plná slávy

 - příběh patera Smitha, katolického kněze v protestantském Skotsku, v první polovině 20. století. Mimořádná, jen zdánlivě nudná kniha pro zralé čtenáře. Doporučuji opakované návraty k některým scénám knihy.

Maria Calasanz Ziescheová: Dokonalá svoboda

- o síle ducha i ve zmrzačeném těle, o váze mezi životem duchovním a světským, o životních volbách. Mimořádně emotivní kniha vyšlá už ve samizdatu, na základě historických pramenů.

Georges Bernanos: Deník venkovského faráře

- nesnando čtitelný román, jediněčně dávající tušit odpovědi na základní lidské otázky Proč tu jsem? Je důležité, za koho mě lidé mají? Kým mám být pro druhé?

Léon Bloy: Chudá žena

- podobně jako Deník venkovského faráře náročný, až "dodatečně strhující" román na pozadí nepříliš jasného příběhu odpovídajícího ovšem na otázky po smyslu života.

Daisy (Dagmar) Mrázková: Haló Jácíčku

- jedno z nejupřímějších čtení v češtině vůbec, na jehož "zvířátkovém" pozadí vidíme sami sebe. Český Malý princ.

Mika Waltari: Jeho království

- dvanáct dopisů římského občana Marca Mezentiana o událostech v Palestině  mezi ukřižováním a Letnicemi. Nedejte se odradit tloušťkou, stojí to za to.

Jan Dobraczyński: Přelévat moře

- křesťanská sci-fi v nejlepším smyslu slova, základní četba o smyslu papežství a o vztahu katolickcýh křesťanů k papeži.

Clive Staples Lewis: Rady zkušeného ďábla

- série dopisů zkušeného "pekelníka" synovci, o tom jak pokoušet lidi a zajistit jim tak věčné zavržení. Není na opakovanou četbu, dobro je zde zlem a zlo dobrem. Vynikající reálný vhled do možného myšlení Ďábla jako skutečné bytosti, kdysi požívající práv andělů Božích. 

Gilbert Keith Chesterton: Ortodoxie

Křesťanství v kostce, koncentrát jako bujón do polévky. Mírnou komplikaci působí pouze občasný výskyt jmen a reálií z doby života spisovatelova.

 

Existuje i mnoho dalších výjimečných knih, které bychom neměli minout, věřte však, že tyto stojí opravdu za to.
Bude výborné, pokud se budete po přečtení některé z těchto nebo dalších knih podělit o dojmy a zážitky v diskusi pod článkem.

Sepsal Woyta D., doplnil o. Martin